ECB zastává k nekonvenční monetární politice rezervovaný postoj. Existují pro to dva hlavní důvody. První z nich představuje riziko morálního hazardu. Druhým je riziko růstu inflačních očekávání. První z grafů porovnává růst monetární báze v eurozóně a v USA (v místní měně).
Růst monetární báze v eurozóně je celkově menší a navíc je výsledkem konvenční monetární politiky – repo operací. Nákupy aktiv mají u ECB ve srovnání s Fedem malý význam. Oprávněnost obav ECB z růstu inflačních očekávání tak můžeme posoudit na základě toho, jaký měla nekonvenční politika Fedu vliv na inflační očekávání v USA. Konkrétně můžeme posoudit vývoj na trzích s dluhopisy, jejichž výnos je chráněn proti inflaci (TIPS), průzkumy zaměřující se na očekávanou inflaci, vývoj výnosů dlouhodobých dluhopisů a růst nominálních mezd.
Jak ukazuje následující tabulka, mezi pohybem monetární báze a zmíněnými proměnnými není žádná výrazná pozitivní korelace (trhy TIPS ve druhém a třetím sloupci, v dalších čtyřech sloupcích průzkumy očekávané inflace, poté výnosy vládních dluhopisů a nakonec vývoj nominálních mezd).
Pokud by nekonvenční monetární politika spouštěla růst inflačních očekávání, ECB by se právem této politiky obávala. Vývoj ve Spojených státech ale ukazuje, že mezi růstem monetární báze a různými ukazateli očekávané inflace není žádná vazba.
(Zdroj: Natixis)