Fed sice ponechal úrokové sazby beze změny a komentář k rozhodnutí zkrátil na několik holých vět, to však nečiní analýzu měnové politiky americké centrální banky jednodušší. Přesně naopak.
Měnová politika Fedu pod novým vedením Kevina Warshe čelí zcela fundamentálním změnám a jednou z nich je i zásadní změna komunikace. Nový šéf si přitom na tiskové konferenci několikrát pochválil fakt, že absence výhledů ze strany členů vedení Fedu způsobuje, že trhy nyní mnohem více reagují na příchozí informace z ekonomiky, a nikoliv na rétoriku centrálních bankéřů. Trhy tak poskytují dobrou zpětnou vazbu i centrální bance, která může lépe vyhodnocovat, co se děje v ekonomice. V této souvislosti pak logicky musela na tiskovce padnout otázka, jak bude Kevin Warsh reagovat v situaci, kdy těsně před zářijovým zasedáním bude dolarová výnosová křivka zaceňovat zvýšení o 25 bazických bodů na 100 % (jak tomu bylo ještě nedávno). Warsh se v tomto případě nenechal zahnat do kouta a odpověděl, že sice bere v úvahu, co trh říká, ale nenechá si jím svázat ruce.
Pomohlo tedy druhé zasedání Fedu pod vedením Kevina Warshe odpovědět na otázku, co může udělat centrální banka na zasedání v září? Jistým vodítkem může být disent, který se při posledním hlasování objevil – tři hlasy regionálních guvernérů uvnitř FOMC byly pro zvýšení sazeb na tomto zasedání. Jde sice jen o tři hlasy z dvanácti, ale představují jistý signál. Když si k tomu přidáme Warshovu větičku o tom, že nepřeceňuje poslední nízké inflační číslo a že pokud bude inflace i nadále zvýšená, tak vyšší oficiální úrokové sazby jsou součástí řešení, které doručí cenovou stabilitu, tak nám z toho vychází, že zářijové zvýšení Fed Funds je opravdu reálně ve hře. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že během nadcházejícího měsíce a půl bude k dispozici ještě plejáda důležitých makroekonomických dat (mimo jiné i spotřebitelská inflace za červen a srpen), která zásadním způsobem ovlivní novou kvartální prognózu a to, jak se Fed těsně před listopadovými volbami do Kongresu zachová.