Stále častěji se hovoří o tom, že eurozónu již brzy opustí Finsko. Ostatní severské země mají vlastní měnu a vede se jim dobře. Norsko a Island do EU nikdy nevstoupily, první z těchto zemí vlastní bohaté přírodní zdroje a jde o úspěšnou ekonomiku. Druhou postihlo prasknutí obrovské bubliny na trhu realit, to samé se ale přihodilo v členských zemích eurozóny. Dánsko má kurz své měny provázán s eurem, Švédsko mělo do eurozóny vstoupit, dosud se tak ale nestalo a v brzké době pravděpodobně ani nestane.
Pokud by se Finsko rozhodlo k odchodu z eurozóny, mohlo by být také donuceno k opuštění EU. Výhody plynoucí z členství v těchto uskupeních by si ale mohlo z velké části ponechat bez dodatečných nákladů. Podobně jako Dánsko by mohlo kurz své měny částečně provázat s eurem (nebo s markou v případě, že by se eurozóna nakonec rozpadla). To by snížilo volatilitu kurzu, ale zároveň by Finsko mělo možnost v případě potřeby s kurzem hýbat. Pokud by uzavřelo dohodu o volném obchodu s EU nebo s Německem, ponechalo by si většinu výhod z členství v EU.
Navíc by se Finsko odchodem z eurozóny zbavilo nákladů, které členství v této unii přináší. To znamená, že by již nemuselo přispívat do EFSF a ESM. Vedle toho by se vyhnulo potenciálním ztrátám, které může nést růst pohledávek a závazků v rámci systému Target2. Omezeny by mohly být i obchodní ztráty, které by přinesl rozpad eurozóny. Finsko by také neneslo tíhu implicitních záruk, které by na sebe muselo jádro eurozóny brát v případě vydání eurodluhopisů či vytvoření fiskální unie. A získalo by i monetární flexibilitu.
Některé neoficiální odhady hovoří o tom, že pokud by Finsko setrvalo v eurozóně, přineslo by to ztráty ve výši 10 – 15 % HDP. V celé společnosti včetně politiků a podnikatelů přitom panuje určitá skepse k euru. Vládnoucí koalice doposud pevně podporovala členství v eurozóně, mnozí členové opozice jsou ale proti. Pokud by se zvýšily odhadované ztráty a rizika plynoucí z členství v měnové unii, mohlo by to poměr sil obrátit a zastánci odchodu by získali navrch.
Autorem je Nouriel Roubini.
Finská ministryně popřela, že by země zvažovala odchod z eurozóny
Finská ministryně financí Jutta Urpilainenová se dnes distancovala od zprávy francouzské tiskové agentury AFP, která nepřesně interpretovala její slova pronesená v rozhovoru s finským ekonomickým listem Kauppalehti. AFP ministryni přisoudila slova, že Finsko zváží odchod z eurozóny, než by platilo dluhy jiných zemí. Ministryně však taková slova v rozhovoru nepronesla.
Zpráva vyvolala obrovskou vlnu reakcí, neboť ji převzala řada světových médií a tiskových agentur, včetně ČTK. Nepřímo na ni reagoval také italský premiér Mario Monti, byť Finsko nejmenoval. Asistent Urpilainenové později upozornil, že interpretace AFP je pouze dílem jejího redaktora, nikoli citací.
Urpilainenová v rozhovoru zdůraznila, že Finsko je zavázáno členství v eurozóně. Mimo jiné řekla, že takovou zprávu je třeba nadále tlumočit. AFP ale jako citát uvedla i další slova, v nichž ministryně údajně říká, že Finsko nemusí být v eurozóně za každou cenu a že je připraveno na všechny scénáře.
AFP, stejně jako další média včetně britského The Telegraph či amerického The Wall Street Journal, správně citovala tu pasáž rozhovoru, kde ministryně mimo jiné říká, že kolektivní zodpovědnost za dluhy jiných zemí, stejně jako za jejich ekonomiku a rizika s tím spojená, není to, na co by Finsko mělo být připraveno.
Agentura AFP dnes vydala novou zprávu, kde už se napadená citace neobjevila. Podle agentury ale slova, která ministryně pronesla, lze interpretovat i tak, že Finsko v eurozóně nemusí být za každou cenu. Agentura se opírá také o postoj Finska v otázce příspěvků do záchranných fondů a zmiňuje například, že Finsko u půjček zadluženým zemím vyžaduje krytí majetkem.
(Zdroj: EconoMonitor, ČTK, AFP)