Řecký, delší dobu avizovaný, návrh na rozložení dodatečných úspor v rozsahu 11,5 miliardy euro do příštích čtyř let namísto dvou, získal písemnou podobu. S dokumentem, na který se odkazuje list FT, má v příštím týdnu řecký premiér Samaras objet postupně šéfa Eurogroup Junckera, německou kancléřku Merkelovou a francouzského prezidenta Hollanda. Řecko prý nebude chtít od mezinárodních věřitelů kvůli tomuto kroku další finance, podstatně odložit – z roku 2016 na rok 2020 – ale chce počátek splácení druhého záchranného balíku. Dle FT požadavek tak jako tak vyjde na zhruba 20 miliard eur.
Řecko si chce dojednat s mezinárodními věřiteli o dva roky více času na zavedení úsporných opatření, aby získalo prostor k obnovení hospodářského růstu a zlepšení finančního profilu. Informace to není nová, požadavek vyslovila současná řecká vláda ihned po volbách. Nyní jej ale stvrzují dokumenty, na které se odvolává FT a se kterými má premiér Samaras předjednávat souhlas šéfa Eurogroup, Merkelové a Hollanda.
Podle současného požadavku má Řecko dodatečné škrty v rozsahu 11,5 miliardy eur zakomponovat do současného záchranného programu v letech 2013 a 2014. Řecko nyní čerpá finanční pomoc v objemu 130 miliard eur, kterou si dohodlo s eurozónou a MMF. Nedávno Řecko opustila mise trojky věřitelů (EK, ECB, MMF) s tím, že jí chybí vysvětlení, jak Řecko zrealizuje podíl 4,5 miliardy eur z těchto slíbených 11,5 mld. eur úspor. Odpověď má dostat další mise Trojky, která v Řecku bude v září. Požadavkem Řecka dle citovaného dokumentu FT je úspory rozložit do čtyř let, tedy z roku 2014 až do roku 2016. V souladu s tím by země měla rozpočtový schodek snižovat ročním 1,5% tempem místo nynějšího požadavku na roční snížení o 2,5 procenta. Řecko by v tomto případě potřebovalo dle dokumentu dalších asi 20 miliard eur, aby s rozpočtem vyšlo.
Řecká strana, vyplývá z dokumentu, chce požadavek pokrýt z již dohodnutých půjček od MMF a z emisí vládních pokladničních poukázek, které jsou pro zemi jediným zdroje financování na trhu. Atény ale věří, že zdroje uvolní i tím, že budou moci odložit z roku 2016 až na rok 2020 začátek splácení prvního úvěru od EU a MMF. V roce 2020 má ale Řecko začít splácet i druhý úvěr, který čerpá nyní od členů eurozóny a MMF.
Iannis Mourmouras, šéf ekonomických poradců řeckého premiéra, uvedl, že ospravedlněním požadavku na rozložení úspor je hlubší letošní recese, očekávána kolem 7 procent HDP. Ve 2Q snížila řecká ekonomika pokles na meziročních 6,2 % z 6,5 % v 1Q, celoroční výhled ale zůstává mrazivý.
Samaras vzešel jako premiér z červnových opakovaných voleb a ihned oznámil úmysl dojednat nové podmínky únorového druhého balíku finanční pomoci Řecku v celkovém rozsahu 174 miliard eur. Rozhodl se al počkat, než koalice dle jeho slov ukáže pokrok ve fiskálních a strukturálních reformách. Řecko si stanovilo termín pro dokončení jejich balíku 20. srpna. Věřitelé odložili výplatu tranše pomoci v objemu 31,2 mld. eur do té doby, dokud Řecko tento pokrok neprokáže. 20. srpna má země také učinit splátku dluhopisu drženého ECB v objemu 3,2 mld. eur, kterou ECB odmítla o měsíc odložit (Řeckou doufalo, že již bude mít tranši pomoci). Včera země získala 4,06 mld. eur emisí poukázek, zdroje na splacení si tedy zajistila. Spolu s výnosem předchozích aukcí poukázek by Řecko mělo vydržet do vyplacení další tranše pomoci (konec září až říjen) bez nouzového bilaterálního úvěru, který se snažilo si dojednat.
(Zdroj: FT, Bloomberg, čtk)