Řecká ekonomika ve druhém čtvrtletí podle prvního odhadu tamního statistického úřadu ELSTAT klesla o 6,2 procenta. Znamená to zpomalení propadu proti -6,5 procenta v prvním čtvrtletí roku i další zbrzdění volného pádu proti -7,3 procenta před rokem. Analytici a ekonomové naopak očekávali mezikvartální prohloubení poklesu na -7 procent.
Meziročně lepší je také schodek rozpočtu centrální vlády za prvním sedm měsíců roku. Výsledkem 7,2 miliardy eur je na necelé polovině 15 miliard za stejné období loni, uvedla dnes řecká centrální banka. Zpomalení příjmů rozpočtu na 26 miliard eur z 27,3 miliardy eur před rokem je výrazně nižší ve srovnání s úsporami na výdajové straně rozpočtu. Ta se meziročně ztenčila na 32,6 miliardy eur z loňských 40,9 mld. eur.
Řecko hlásí "lepší zprávy" na prahu pro něj klíčových dvou týdnů jednání o vyplacení další části finanční pomoci z balíku EU a MMF. Původně ji mělo získat již v červnu, ale i čerstvě ukončená mise trojky věřitelů nenalezla vysvětlení k 4,5 mld. eur z 11,5 mld. eur slíbených úspor během let 2013 a 2014. Řecko chce mít odpověď hotovu do 20. srpna a premiér Samaras ji následně odjede přednést 22. srpna šéfovi Eurogroup Jean-Claude Junckerovi, následně 24. srpna německé kancléřce Angele Merkelové, která ohledně řecké otázky čelí stále ostřejší domácí opozici a to i ve vlastní straně, 25. srpna má pak Samaras plán vysvětlovat francouzskému prezidentovi Hollandemu.
Řecko toto úterý, tedy zítra, nabídne v aukci tříměsíční pokladniční poukázky za 3,125 miliardy eur a z výnosu hodlá umořit úvěr splatný 20. srpna. Pokud se to povede, spolu s výnosy z předchozích aukcí poukázek se země obejde bez překlenovacího úvěru na dobu, než dostane od zahraničních věřitelů další část záchranného úvěru. To má být nejspíše na počátku října, teprve poté, co další mise trojky odsouhlasí podrobnosti úspor.
Řecko zažívá hlubokou recesi od konce roku 2008, odkdy klesá každé čtvrtletí s výjimkou prvního čtvrtletí roku 2010. Vlivný řecký ekonomický institut IOBE, který donedávna řídil současný řecký ministr financí Jannis Sturnaras, čeká letos celoroční pokles řecké ekonomiky o 6,9 procenta po loňském snížení o 6,8 procenta. Vládní odhad již očekává celoroční pokles ekonomiky o více jak 7 procent, kumulovaný propad ekonomiky za pět let přesáhne letos zřejmě 20 procent. Již nyní propad řecké ekonomiky za poslední dva roky dosahuje sečtených 13 procent, od druhého čtvrtletí roku 2008 pak 17,5 procenta. Míra nezaměstnanosti dosáhla 23,1 procenta, z toho v kategorii mladých mezi 15 až 24 lety je to již drtivých 55 procent.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji bankrotu a muselo požádat o pomoc, první v řadě, své partnery v Evropské unii a Mezinárodní měnový fond. Výměnou za to zavedlo masivní výdajové škrty, snížilo důchody a mzdy a opakovaně zvýšilo daně. To má negativní dopad na ekonomický růst.
Německý ekonomický institut Ifo na počátku letošního roku uvedl, že Řecko se letos ve srovnání hrubého domácího produktu propadne za rozvojové státy, jako jsou Peru a Vietnam, a předčit ho ve výkonu hospodářství může i Bangladéš. Podle Ifo tak má eurozóna mezi svými členy i jednu rozvojovou zemi.
Spolu s vleklou řeckou krizí a konturami potřeby další finanční pomoci v řadě ale narůstají tenze zejména ze strany části politické reprezentace Německa. Druhý nejvyšší muž CDU v parlamentu Michael Fuchs, strany kancléřky Angely Merkelové, se pro Handesblatt nechal slyšet, že „Německo dosáhlo sví kapacity“ a je připraveno použít veto vůči další pomoci z EFSF ve prospěch Řecka, pokud země nebude řádně plnit závazky. ECB by podle něj neměla fungovat jako tiskárna peněz a zdroj financování EFSF ani ESM. Záchranný mechanismus by dle Fuchse neměl získat bankovní licenci.
Německý Die Welt se znovu zabývá přípravou německých bank na odchod Řecka z eurozóny, která dle zdrojů listu začala 18 měsíců zpět. Zatímco malé a střední banka jsou dle listu pozadu, velké banky jsou na takový krok připraveny, píše Die Welt.
(Zdroj: ELSTAT, Bloomberg, Reuters, Handelsblatt, Die Welt)