Mít nižší cenu, dostatečně silný kapitál na tři až pět let, abych přežil období, kdy mi stávající operátoři budou "házet klacky pod nohy". Za tu dobu si vybudovat vlastní síť. A mít svůj způsob prodeje služeb, například skrze virtuální operátory, spolu s elektřinou, plynem nebo pojištěním.
Taková může být cesta za prosazením nového operátora v ČR podle místopředsedy představenstva Dial Telecom a šéfa VOLNÝ Aleše Zemana. Co znamená nový operátor pro ty stávající? „Ne nutně nižší ziskovost, spíš více služeb za stejné peníze,“ míní Zeman.
Český telekomunikační úřad v minulosti, v roce 2006, vyhodnotil tuzemský telekomunikační trh jako konkurenční. „Čas ukázal, že to není pravda a tak v současné době doháníme dva zajíce najednou,“ říká v online rozhovoru na Patria.cz Aleš Zeman. „Míra investic do mobilních sítí v posledních letech v ČR zaostává za pokročilejšími zeměmi EU. Je to jak případ Telefóniky CR, tak T-Mobile. O obou je vidět, že míra investic v poměru k obratu i k provoznímu zisku je nižší, než u jejich mateřských společností. Druhým fenoménem je obecně nižší úroveň konkurence, která způsobuje, že za stejné peníze si v ČR zavoláme daleko méně, než v sousedních zemích,“ míní Zeman.
V souběhu je podle něj nyní kapitálově náročný požadavek na investice do moderních LTE sítí a současně požadavek na zvýšení konkurenceschopnosti a pokles cen. „Tyto zájmy jsou do jisté míry protichůdné,“ upozorňuje Zeman. ČTÚ dle něj způsobem nastavení podmínek aukce volných frekvencí jasně řekl, že přednost má zajištění investic do nových rychlých datových sítí. Paralelně ale připravuje analýzu relevantního trhu s tím, že se pokusí přinést nová nápravná opatření pro mobilní trh, která snad umožní další snižování cen mobilních volání,“ připomíná místopředseda Dial Telecom.
Čtvrtý mobilní operátor podle něj bude mít relativně těžkou pozici: Musí postavit zcela novou telekomunikační síť, "přetáhnout" zákazníky stávajících operátorů a navíc bude čelit podmínkám regulace ze strany ČTÚ. „Není doposud zřejmé, jaké budou ceny např. národního roamingu, zda bude novy operátor nějak zvýhodněn při vstupu na trh např. asymetrickými propojovacími poplatky, zda se zpružní podmínky pro přenositelnost čísel, atd.,“ upozorňuje Zeman.
Předpokladem je snaha získat zákazníky hlavně nižší cenou. „Neznamená to ovšem, že se tím dá očekávat zvýšená ochota stávajících operátorů ke snižování cen. Spíše lze očekávat, že za "stejné peníze" budeme u stávajících operátorů moci provolat více minut. Na ziskovost stávajících operátorů tak dopad nemusí být příliš velký,“ uvádí Aleš Zeman v rozhovoru na Patria.cz. A nabízí i jiné zbraně než cenu, kterými může nový operátor bodovat.
„Volba způsobu prodeje služeb, prostřednictvím virtuálních operátorů nebo v kombinaci s jinými netelekomunikačními službami. Sám virtuální operátor se pak k vytvoření zajímavé obchodní marže nemůže opřít o kontrolu fixních síťových nákladů a jeho úspěch je tedy spojen primárně se schopností dlouhodobé kontroly provozních a osobních nákladů a schopnosti udržet si zákazníka. Například právě prodejem typických "balíčků" telekomunikačních služeb se službami z jiných odvětví, například s prodejem elektřiny, plynu, pojištění a podobně,“ uvádí Aleš Zeman. Český trh podle něj není tak malý, aby na něm virtuální operátoři nemohli působit. Například v Rakousku se počet virtuálních operátorů blíží deseti.
Zajímavou je otázka investic, potřebných ke vstupu na trhu v roli plnohodnotného či virtuálního operátora. „Na rozjetí plnohodnotného operátora, který by provozoval vlastní novou telekomunikační síť, potřebujete řádově jednotky či spíše jednotky desítek miliard Kč, podle toho, jak moc budete volit mezi vlastní výstavbou sítě, například leasingem či pronájmem sítí a technologií, ale i podle toho, kolik dáte za vlastní frekvence, za akvizice zákazníků, marketing apod. K přípravě potřebujete jeden až dva roky. Virtuální operátor oproti tomu nenese žádné náklady na výstavbu a provoz sítě. Pokud tedy již koncovým zákazníkům například úspěšně prodáváte elektřinu, máte vlastní CRM systém a osvědčený prodejní model, nic vám pravděpodobně nebrání uzavřít smlouvu s mobilním operátorem a obratem můžete prodávat "vlastní" mobilní služby,“ odhaluje základní investiční mantinely Aleš Zeman.
Bez obalu říká, že v ČR zatím veškeré pokusy o dohodu na virtuálním mobilním operátorovi selhaly pro neochotu ze strany operátorů. To vnáší otázku regulace.
Konkurence na tuzemském telekomunikačním trhu je dle Zemana střetem dvou světů. „Na trhu mobilních volání je konkurence v porovnání s ostatními zeměmi EU nižší. Na trhu pevných telekomunikačních služeb to však neplatí, ten je velice konkurenční,“ míní Zeman a dodává, že otevření trhu mobilních volání je plně v rukou regulátora, tedy ČTÚ. „Spravuje vzácný statek, jakým jsou frekvence, nezbytné pro provozování mobilních sítí. Kolika operátorům je rozdělí, je na ČTÚ. Současně je na ČTÚ, jaké nástroje ex ante regulace využije k nastolení větší konkurence na trhu a zda například umožní vstup virtuálních mobilních operátorů na trh, kteří do jisté míry fungují jako nástroj ke snižování cen na trhu. Obecně nejsem příznivcem regulace, respektuji ale názor jiných na její potřebu. Troufám si však tvrdit, ze ČTÚ je v porovnání s regulátory v ostatních zemích EU daleko méně aktivním hráčem a ovlivňovatelem trhu. Důkazem nechť je právě propastný rozdíl mezi stavem konkurence mezi operátory pevných sítí a mezi operátory mobilních sítí. ČTÚ se obecně pouští do daleko méně sporů s operátory, než třeba britský regulátor,“ uvádí v rozhovoru Zeman.
Za špatný příklad snahy o konkurenci označuje trh ADSL. „Po letech z tohoto trhu většina alternativních operátorů odešla díky cenové politice Telefóniky CR. Proto si rozhodně nejsem jist, že regulace ze strany ČTÚ zajistí dostatečný a hlavně trvalý prostor (tedy rozdíl mezi velkoprodejní a maloobchodní cenou mobilních volání) pro udržitelnou existenci virtuálních mobilních operátorů,“ nastoluje otázku Zeman.
Zamýšlí se také nad "nediskriminačním" postupem v aukci LTE, účastí stávajících operátorů. „Ti sice v současné době sítě LTE nemají, ale zato disponují silnou konkurenční výhodou. Důkazem je, že jediným novým účastníkem aukce je PPF, která je jako jediná dostatečně kapitálově silná, aby mohla stávajícím operátorům čelit, i když zájemců bylo původně více včetně Dial Telecom. Všimněte si však, že ani žádní jiní kapitálově silní operátoři ze zahraničí se do aukce nepřihlásili,“ říká Zeman. „Domnívám se, že pokud se podaří PPF potřebné frekvence v aukci získat, ČTÚ dosáhla svého cíle. Pokud je nezíská, ukáže se, že postup ČTÚ v aukci je chybný,“ dodává s tím, že za přinejmenším podivné považuje, že si jako účastník aukce nejprve vysoutěžíte povinnost zaplatit za frekvence a stavět sítě a teprve poté se postupně na základě "ex ante" regulace budete dozvídat náklady. „Náklady na originaci, terminaci, národní roaming a velkoprodej se budete dozvídat postupně během příštích let a přitom jsou podstatným vstupem pro sestavení vašeho "business case",“ připojuje Zeman.
Již blízká budoucnost pak podle Zemana přinese zásadní změnu v účtování telekomunikačních služeb, neboť už dnes je operátorům v podstatě jedno, jestli přes jejich síť „teče“ hlas nebo data a řeší spíše problémy spojené s objemy datových toků, které sítě přetěžují. „Čistě technicky vzato už neexistuje racionální důvod pro účtování volání po minutách a po vteřinách. Účtování paušálu bez ohledu na množství provolaných minut či staženého objemu dat je tedy určitě záležitostí blízké budoucnosti,“ předvídá Zeman.
A jaký očekává další vývoj českého telekomunikačního trhu jako takového? „Do roku 2008 český telekomunikační trh rostl. Poslední čtyři roky klesá. Míru korelace a souvislosti s obecným poklesem v ostatním odvětvích ponechám na analyticích. Nicméně, je tu jeden trend v telekomunikačním prostředí, hovořící pro pokles a jeden pro růst. První trend je konvergence hlasových volání do dat. Hlasové služby jsou pro operátory typicky nejziskovější, ale také zaznamenávají trvalý a rychlý propad. Druhý trend je růst počtu datových služeb, např. v souvislosti s růstem počtu smart zařízení typu tablet, smartphone atd. Pokles příjmu z hlasových služeb, které jsou typicky účtované po minutách a vteřinách, zatím růst příjmu z paušálně účtovaných datových služeb dostatečně nenahrazuje. A domnívám se, že ani nenahradí,“ očekává Aleš Zeman.
Přímé odpovědi Aleše Zemana, místopředsedy představenstva Dial Telecom, čtěte přímo v online rozhovoru zde.
Aleš Zeman, místopředseda společnosti Dial Telecom, a.s.
Vystudoval obor podnikové hospodářství na University of New York in Prague. V letech 1995 až 1998 působil jako manažer oddělení platebních karet v bankovních domech eBanka a Money. V letech 1999 až 2000 pracoval jako manažer velkoprodeje ve společnosti ČESKÝ TELECOM, a.s. V současnosti působí jako předseda představenstva společnosti VOLNÝ, a.s., a místopředseda představenstva společnosti Dial Telecom, a.s.