Společné dluhopisy v eurozóně berlínská vláda nadále odmítá, nabízí je ale spolkovým zemím. První emise takzvaných německých bondů, pomocí nichž by zadlužené regionální vlády dostaly levnější půjčky, by se mohla objevit už v prvním pololetí příštího roku. Spolkové země však zatím o společné dluhy se státem i kvůli nevyjasněným garancím příliš nestojí. Německý tisk přesto spekuluje, zda se nejedná o první krůček k odmítaným eurobondům.
"Je to pravda, stát nabídl zemím společné půjčky," potvrdil německému servisu agentury Reuters ministr financí Dolního Saska Hartmut Möllring. Splatnost nových dluhopisů, které nemají v Německu zatím obdoby, by podle něj byla nejméně pět let a na rozdíl od německých státních dluhopisů by se neprodávaly v aukcích, ale prostřednictvím bankovního konsorcia. Jejich předpokládaný výnos by měl být v řádech desítek miliard eur.
Projekt ale zatím naráží na omezený zájem ze strany spolkových zemí. Zejména ty velké jako Bavorsko, Bádensko-Württembersko, Hesensko nebo Dolní Sasko už údajně avizovaly, že se nepřipojí. Dolnosaské odmítnutí Reuters potvrdil i Möllring. "Dolní Sasko nemá o takové společné půjčky zájem. Jednak si myslíme, že podmínky financování jsou výhodnější, když si je vydáme sami, a pak si také můžeme sami určit podmínky, kdy s jakou dobou splatnosti a za jakých podmínek půjdeme na trh," uvedl šéf hannoverské zemské pokladny.
Zájem mají naopak menší spolkové země jako Hamburk. Většina jich požaduje minimální podíl ve výši 500 milionů eur (12,7 miliardy Kč). Podíl státu má záviset na počtu zapojených zemí. Podle původního návrhu měl stát krýt polovinu celkové sumy a o zbytek se podělit regionální vlády. Podle serveru Spiegel Online to však berlínský kabinet odmítá a je ochoten garantovat jen malou část celkových rizik, aby německé půjčky nemohly být vnímány jako předstupeň pro nechtěné eurobondy. Že by jím mohly být, naznačil kromě Spiegel Online dnes i deník Die Welt.
Společné německé dluhopisy by byly výhodné především pro finančně slabé spolkové země, jako je Berlín nebo Šlesvicko-Holštýnsko na severu, neboť by si díky účasti německého státu s nejvyšším ratingem Aaa mohly půjčit za výhodnějších podmínek než samy. Úrok u pětiletých státních papírů je v současnosti okolo 0,4 procenta, zatímco chudé spolkové země platí dvojnásobek.
Podle odborníků by však výrazně ušetřily jen v případě vysokého podílu německého státu. "Společná půjčka něco přinese, jen když stát převezme 80 nebo 90 procent sumy nebo když by to vzal celé na svá bedra sám a peníze pak předal zemím," citoval Reuters nejmenovaného analytika velké banky.
Ze stejného důvodu jako slabé spolkové země volají po společných dluhopisech v eurozóně i členské země postižené dluhovou krizí. Účast finančně silného a investory pozitivně vnímaného Německa by totiž snížila vysoké úroky, za kterých si v současnosti musí státy jako Řecko nebo Itálie půjčovat na trzích, což jim prodražuje správu jejich dluhů. Berlín však zatím rezolutně odmítá zespolečňování dluhů v měnové unii, kvůli němuž by Německo naopak muselo platit vyšší úroky než dosud.