Aktualizováno Pokud nadcházející volby v Japonsku vyhrají opoziční liberální demokraté (LDP) v čele s Šinzó Abem, všeobecně se očekává nástup éry agresivní měnové stimulace. Podle ekonoma Stephena Roache však rozjetí tiskařských lisů a intervence na devizových trzích třetí největší ekonomice světa, která zažívá pátou recesi během 15 let, pranic nepomůže.
„Nemyslím si, že to bude fungovat. Kvantitativní uvolňování je dobré při kompenzaci hospodářského poklesu, zmírňování krize a tlumení ničivých otřesů na trhu, ale neumí oživit poptávku v reálné ekonomice,“ prohlásil Roach, který působí jako profesor na univerzitě Yale.
K podpoře spotřeby, kapitálových investic a vývozu podle něj Japonsko potřebuje prolomit letité bariéry a zavést strukturální reformy. Pokud prý Abe plánuje zatlačit na centrální banku, měl by si rozmyslet, jestli ta něco zmůže.
Japonská ekonomika ve třetím kvartále zaznamenala druhý čtvrtletní pokles v řadě, čímž naplnila technickou definici recese. V právě probíhajícím kvartále analytici počítají s další kontrakcí HDP.
Volby v Japonsku, naplánované na 16. prosince, budí intenzivní zájem finančních trhů, jelikož jsou prvními volbami v tak významné zemi pro světovou ekonomiku, kdy se mandát centrální banky stal ústředním tématem. Politici a centrální bankéři po celém světě tak budou další vývoj v Japonsku pozorně sledovat.
Šinzó Abe svůj názor na monetární politiku během volební kampaně několikrát měnil. Jádro jeho postoje je ale jasné: Bank of Japan (BoJ) nechala ekonomiku chytit do deflační pasti a znemožnila vládě udržet veřejné finance pod kontrolou. Vedení BoJ by mělo být osobně zodpovědné za nastavení a poté dosažení inflačního cíle na úrovni minimálně 2 % (Abe někdy zmiňuje i 3 %). Existují i náznaky toho, že LDP bude požadovat ukončení nezávislosti centrální banky a změny v jejím vedení.
Podle Abeho neexistuje jiné řešení, než donutit BoJ ke zvýšení inflace a k oslabení jenu (i když to takto přímo neříká). Jedinou cestou, jak toho dosáhnout, mohou být nesterilizované nákupy zahraničních aktiv. Jsou tu ale rizika. Růst inflace může například zvednout výnosy dluhopisů a podkopat tak kapitálovou bázi celého bankovního sektoru, který je drží. Celková politická situace však nyní nahrává tomu, aby centrální banka spadla pod vliv vládní politiky.
Trhy na pravděpodobné vítězství Abeho strany zatím reagují pozitivně. Po zveřejnění předvolebního manifestu se japonské akcie vydaly vzhůru, za poslední měsíc přidaly 12 %. Japonský jen ve stejném období vůči dolaru oslabil o 5 %.
Podle Roache je oslabení měny pro ekonomiku pouze dočasným utišujícím prostředkem. „Japonsko se na konci 90. let vydalo správným směrem, když začalo silně tlačit na rekapitalizaci bank, restrukturalizaci soukromého sektoru a strukturální reformy. Pak ale tyto aktivity ochably. Strukturální reformy nepřinesou ovoce přes noc, ale pro země jako Japonsko jsou jedinou cestou,“ dodal Roach.
(Zdroj: CNBC)