„V rámci dluhové krize je v sázce budoucí prosperita Evropy,“ upozornila dnes německá kancléřka Angela Merkelová a z pozice lídra největší ekonomiky eurozóny vyzvala vlády k většímu sladění hospodářských politik na úkor domácích zájmů. Merkelová dále kritizovala evropské žití na dluh v posledních desetiletích, ale také upozornila, že samotné škrty řešením dluhové krize nejsou. Na domácí politické scéně ale Merkelová ztrácí podporu veřejnosti a spekulovalo se dokonce i o jejím odstupu z funkce v následujících dvou letech.
„Je v pořádku, že investoři očekávají, že země eurozóny dostojí svým dluhovým závazkům. Můj cíl je ale větší: Je to Evropa na vrcholu ligy odedneška za 10, 20 i 30 let,“ uvedla dnes Angela Merkelová při veřejném vystoupení v Berlíně. Evropa je podle ní nyní na důležité křižovatce, kde se rozhoduje o její prosperitě v následujících 50 až 10 letech.
„Evropská unie potřebuje více koordinace na úrovni hospodářské politiky. Členské země Evropské unie nemohou vždy hájit pouze své národní tradice,“ uvedla dnes německá kancléřka a dodala, že v krizi je třeba bojovat s národními stereotypy.
Merkelová kritizovala dluhem živený ekonomický růst, který byl mantrou evropské hospodářské politiky v posledních desetiletích. Na druhou stranu ale upozornila také, že samotné rozpočtové škrty také nejsou řešením a bude třeba vyvážit prorůstová opatření s opatřeními pro snižování zadlužení. „Ekonomický růst eurozóny oživí strukturální reformy,“ dodala německá kancléřka.
Dnešní údaje statistického úřadu Eurostat ukázaly, že od finanční krize eurozóna v omezování deficitů výrazně pokročila. Zatímco v roce 2009 byl její průměrný schodek 6,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP), loni klesl na 3,7 procenta HDP z předloňských 4,2 procenta HDP. Celková zadluženost ale meziročně vzrostla z 87,3 procenta na 90,6 procenta HDP.
Jednotlivé členské země se podle Merkelové musejí vzdát části své suverenity. „Musíme být připraveni přijmout fakt, že Evropa bude mít v některých oblastech poslední slovo. Jinak nebudeme moc ve výstavbě společné Evropy pokračovat,“ dodala s tím, že ani Německo rozhodně nechce být evropským hegemonem.
„Musíme se rozloučit s minulostí, abychom mohli udělat skok kupředu,“ vzkázala dnes Angela Merkelová nepřímo svým kolegům. Její vize se dlouhodobě rozcházejí například s politickým směřováním, které by Evropě ráda vtiskla Francie, která je druhou nejsilnější ekonomikou eurozóny.
Slova Angely Merkelové přicházejí dva měsíce před očekávaným evropským summitem v Bruselu, kde by měl být projednán posun Evropské unie směrem k fiskální unii. „Zdá se, že jsme schopni nalézt společná řešení, když zíráme do propasti, ale hned jak tlak poleví, lidé chtějí jít radši vlastní cestou,“ posteskla si dnes Merkelová. Výnosy dluhopisů periferních vlád eurozóny, jako je Španělsko, minulý týden klesly nejníže za více než dva roky a omezily tak akutnost vnímání dluhové krize v Evropě.
Slábnoucí podpora a spekulace o odchodu
Angela Merkelová byla znovu zvolena předsedkyní německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) v prosinci loňského roku, kdy na sjezdu nejsilnější strany německé vládní koalice získala 98 procent hlasů. Díky drtivému vítězství získala silný mandát pro to, aby svou stranu znovu vedla do příštích parlamentních voleb, které se uskuteční na podzim letošního roku.
Poslední průzkum veřejného mínění provedený pro včerejšího vydání nedělníku Bild am Sonntag ale ukazuje, že konzervativní CDU v posledním týdnu ztratila podporu části voličů. CDU by nyní společně s její sesterskou bavorskou CSU volilo 39 procent, když její preference klesly o dva procentní body.
Političtí komentátoři tento pokles preferencí připisují vnitrostranické roztržce v rámci poslanci CDU, kvůli povinnému zavedení kvót na zastoupení žen v představenstvu velkých firem. Zatímco původně strana zastávala pozici doporučující pouze dobrovolnou kvótu, po hrozbě několika rebelujících poslanců Merkelová nakonec přistoupila na kompromisní návrh (30% kvóta, ale nikoliv od roku 2018, ale až od 2020).
Merkelová stojí v čele konzervativců už 12 let a už dvakrát je přivedla do vlády. Ani současné oslabení podpory voličů pro ni neznamená významnou hrozbu. CDU podle posledního průzkumu by CDU/CSU spolu s 5% preferencemi menšího koaličního partnera, kterým je liberální FDP, získala relativně silných 44 procent hlasů. To je sice pod hladinou 47-48 procent, kterou politologové považují za hranici pro bezpečnou parlamentní většinu, ale stále více než 40 procent, které mají dohromady opoziční sociální demokraté (SPD) s 26 proceny a Zelení se 14 procenty.
V minulém týdnu ale vlivný politický komentátor nejčtenějšího německého deníku Bild Nikolaus Blome předpověděl, že nyní 58letá německá kancléřka ani v případě opětovného zvolení nedovede svůj čtyřletý mandát dále než do poloviny. „Věřím, že má již pevně stanovený plán a odejde v polovině dalšího funkčního období,“ uvedl Blome, který má úzké styky s úřadem kancléřky. Merkelová podle něho odstoupí před svými 61. narozeními, které by měla oslavit 17. července 2015.
Merkelová prý již dříve v soukromých hovorech naznačila, že 10 let v úřadě kancléřky považuje za dostatečnou dobu. Blome tvrdí, že se tak chce vyhnout osudu svého předchůdce. Helmut Kohl, který stál v čele CDU před ní totiž po 10 letech ve funkci upadnul do nepopularity, z níž se již nedostal.
Zprávu sice záhy popřel mluvčí německé kancléřky Steffen Seibert. Zdroje listu The Financial Times z její strany CDU ale potvrdily, že je „představitelné“, že si Merkelová najde v rámci případného dalšího funkčního období tu správnou chvíli ke jmenování svého nástupce ještě před parlamentními volbami v roce 2017.
(Zdroj: Reuters, Bloomberg, Bild am Sonntag, Financial Times)