V případě, že by Evropská centrální banka brala ohled jen na samotné Německo, musela by zvýšit úrokové sazby, prohlásila dnes kancléřka Angela Merkelová. Jedním dechem ale dodala, že si je vědoma těžké situace, v níž se ECB nachází s ohledem na ekonomické rozdíly mezi zeměmi platícími eurem. Eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn dnes také otevřeně prohlásil, že země Evropské unie mají nyní prostor snižovat rozpočtové schodky pomalejším tempem než dosud.
"ECB je v obtížné pozici. Pro Německo by ve skutečnosti momentálně musela mírně zvýšit úrokové sazby, ale pro ostatní země by musela udělat ještě více, aby měly k dispozici více likvidity," cituje Reuters dnešní slova německé kancléřky Merkelová na bankovní konferenci.
Slova nejvyšší představitelky německé politiky přicházejí ve chvíli, kdy analytici i obchodníci po posledních horších datech z eurozóny stále silněji sázejí na blížící se snížení sazeb ECB. Ještě ostřejší vyjádření v rozhovoru pro německý deník Die Welt použil Kai Konrad, ekonomický poradce německé vlády, když prohlásil, že šance na přežití společné měny považuje za velmi malé a euro by podle něho mohlo vydržet třeba jen dalších pět let.
„Pro mě je důležitá Evropa, nikoliv euro. Tomu bych dával jen omezené šance na přežití,“ uvedl Konrad pro Die Welt. „Přesná doba se dá určit jen špatně, záleží to na mnoha faktorech. Ale pět let zní realisticky,“ dodal následně ekonomický expert vlády Angely Merkelové v odpovědi na otázku, zda euro přežije alespoň do roku 2018.
Česká republika nyní nesplňuje všechny podmínky k přijetí eura, připomněl dnes v Praze stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy po jednání s českým premiérem Petrem Nečasem. Debata o vstupu ČR do eurozóny, který bude podle něj výsostně českým rozhodnutím, tak prý není "problémem dnešního dne". Nečas na tiskové konferenci s Van Rompuyem zopakoval svůj postoj, že flexibilní kurz koruny je nyní pro českou ekonomiku výhodou a o přijetí eura by se mělo rozhodovat v referendu.
Brusel: Evropa může snižovat deficity pomaleji
Země Evropské unie mají nyní prostor snižovat rozpočtové schodky pomalejším tempem než dosud. V Evropském parlamentu to dnes prohlásil eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn. Podle něj se tempo omezování deficitů již snižuje.
V Evropském parlamentu to dnes prohlásil eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn. Podle něj se tempo omezování deficitů již snižuje. Umožňuje to i fakt, že dosavadní úsilí o snižování zadluženosti si získalo důvěru trhů, uvedl Rehn. Dalším důležitým faktorem bylo úsilí Evropské centrální banky, dodal.
Vždy jsme jasně říkali, že snižování deficitů by mělo brát v úvahu konkrétní ekonomickou situaci každé země, řekl Rehn. Tempo snižování deficitů se již nyní v Evropě snižuje, zdůraznil.
Nyní máme prostor pro to, abychom se ve fiskální politice více zaměřovali na střednědobou perspektivu, řekl Rehn. Zdůraznil současně, že na vrcholu dluhové krize to nebylo možné, protože několika zemím eurozóny hrozil bankrot. Rehn také řekl, že omezování zadluženosti musí být "vstřícné růstu" a "sociálně přijatelné".
Zatímco dosud ekonomické politice EU i rétorice jejích vedoucích představitelů v posledních letech dominovala snaha o zvládnutí zadluženosti, v poslední době se stále častěji mluví o uvolnění tohoto přístupu a o podpoře růstu. Předseda Evropské komise José Barroso začátkem týdne řekl, že politika utahování opasků již možná narazila na své limity.
Merkelová tento týden sice kritizovala dluhem živený ekonomický růst, který byl mantrou evropské hospodářské politiky v posledních desetiletích. Na druhou stranu ale také upozornila, že samotné rozpočtové škrty nejsou nejlepším řešením, a bude třeba vyvážit prorůstová opatření s opatřeními pro snižování zadlužení. „Ekonomický růst eurozóny oživí strukturální reformy,“ uvedla v pondělí německá kancléřka.
Komentátoři připomínají, že obhájci úsporného kurzu zažili minulý týden několik nezdarů. K uvolnění politiky utahování opasků ve velkých zemích eurozóny vyzval opět Mezinárodní měnový fond. Stejně tak se ukázalo, že studie amerických akademiků Carmen Reinhartové a Kena Rogoffa, o kterou se opírala řada obhájců škrtů, je z velké části chybná. Sám Rehn často zdůrazňoval nejznámější závěr této studie, že když státní zadlužení překoná hranici 90 procent HDP, rapidně se sníží růst. Tento závěr byl v dalších studiích vyvrácen.
(Zdroj: Reuters, ČTK, Bloomberg, Die Welt)