Pár měsíců před svou nedávnou smrtí stihl venezuelský prezident Hugo Chávez počtvrté vyhrát volby, ovšem za vysokou cenu. Podle odhadů agentury Moody´s se loňský schodek státního rozpočtu vyšplhal na 11 % HDP. Náklady předvolebního guláše musí nést vláda Chávezova nástupce Nicolase Madura, která čelí krizím na všech stranách. Jelikož ropné velmoci dochází devizy na importy základních potřeb od mýdla po toaletní papír, bude se muset v nejbližší době obrátit na mezinárodní dluhopisový trh.
Ministr financí Nelson Merentes plánuje první schůzky se zahraničními věřiteli po devíti letech. Od poslední aukce dolarových dluhopisů v říjnu 2011 (ty v místní měně by si kvůli dvouciferné inflaci nikdo nekoupil) výnosy klesly o 4 %. Stále se však pohybují nad 10 %, což je dvojnásobek průměru emerging markets. Merentes hodlá zavítat do Evropy a Spojených států, aby zde rozptýlil obavy z investování do obligací venezuelské vlády.
Ekonomika na tom není nijak růžově. V situaci, kdy dováží 70 % spotřebovávaných výrobků či součástí na jejich produkci, se její měna propadá a importéři nemají čím zaplatit. Na nedostatečné platby si stěžují například brazilští vývozci hovězího, kteří počítají s omezením dodávek o 20 %. Celkový import za 1Q13 klesl o 11 %. Odhad za březen hovoří až o 30% propadu dovozů. Předchozí prudké poklesy vždy signalizovaly hlubokou recesi. Ekonomika v 1Q13 rostla meziročním tempem 0,7 %.
Problém nedostatečných dolarových rezerv prohloubil pokles vývozu ropy, klíčové suroviny venezuelského hospodářství. Za 1Q13 se ropný export propadl o 13,4 % na dvouleté minimum. Vláda v reakci zastavila prodej dolarů. Index nedostupnosti centrální banky, který kalkuluje druhy nedostupného zboží, v květnu vzrostl na 21,3 %, nejvyšší hodnotu od ledna 2008.
„Je to plánovaná ekonomika sovětského typu, jakou jsme naposled viděli v minulém století, a výsledky tomu odpovídají,“ tvrdí Alberto Ramos, hlavní ekonom pro oblast Latinské Ameriky v bance . „Mají miliardy dolarů z ropy, ale všechno ostatní musí dovážet, což znamená, že je zde rostoucí poptávka po konečném a malém množství nabízených dolarů,“ dodává. Nepomohla ani únorová 32% devalvace bolivaru, která měla importy zdražit natolik, aby omezila poptávku po dolarech. To se negativně podepisuje na cenách v obchodech.
Nedostatek zboží vyhnal v dubnu spotřebitelskou inflaci na 29,4 % meziročního tempa, což je nejvíc ze 128 zemí sledovaných agenturou Bloomberg. Podle Mezinárodního měnového fondu ceny rychleji stoupají jen v Íránu.
„Nejpravděpodobnější variantou v této situaci je emise dluhopisů, z nichž budou financovány dovozy,“ tvrdí Munir Jalil z kolumbijské pobočky . Ministr financí se podle něj vydává na klasickou roadshow, během níž chce otestovat náladu na trhu před nadcházející emisí. Merentes se podle svých slov chce zaměřit na snížení venezuelských zápůjčních nákladů. Setkal se již s představiteli sedmi investičních bank.
Venezuelské dluhopisy za 14 let Chávezova panování přinesly investorům 692 %. Jen loni činil průměrný výnos 46 %. Podle analytiků však bude mít Merentes při přesvědčování investorů velmi těžkou pozici. „Když platíte dvouciferný úrok, je to proto, že lidé vám nechtějí dát úvěr,“ tvrdí Siobhan Morden z Group.
(Zdroje: Bloomberg, WSJ)