Privatizace řecké plynárenské společnosti DEPA zřejmě zkrachovala, takže Řecko patrně nesplní letošní plán privatizace. Tamní privatizační agentura do dnešního termínu nedostala od ruského Gazpromu ani od druhého možného zájemce závaznou nabídku na koupi, sdělily agentuře Reuters dva zdroje z řecké vlády. V privatizaci dceřiného provozovatele plynovodů DESFA pak podala nabídku jen ázerbájdžánská státní energetická společnost SOCAR.
Privatizace společnosti DEPA byla klíčem k tomu, aby Řecko splnilo cíl příjmů z privatizace pro letošní rok, dohodnutý s mezinárodními věřiteli. Překvapivá zpráva proto srazila akcie na aténské burze o pět procent. "Prodej společnosti DEPA překvapivě krachl. To je pro investory velmi špatná zpráva v době, kdy to vypadalo, že Atény plní dohodnuté závazky," řekl makléř společnosti Beta Securities Takis Zamanis.
Hlavním favoritem byl ruský monopolní vývozce plynu (7,2 USD, -0,39%), který jako jediný podal dostatečně vysokou předběžnou nabídku. Druhým zájemcem byla M&M Gas, což je společný podnik řeckých energetických firem Motor Oil a Mytilineos. Tato skupina ale předběžně nabízela jen 550 milionů eur (14,1 miliardy Kč), což bylo hluboko pod nabídkou Gazpromu ve výši 900 milionů eur.
Termín pro podání závazných nabídek vypršel dnes v poledne. "Řecko nedostalo na koupi společnosti DEPA žádnou závaznou nabídku. Obdrželo pouze jednu nabídku od ázerbájdžánské společnosti SOCAR na koupi firmy DESFA," uvedl informovaný vládní činitel, který si nepřál být jmenován. Podle dalšího zdroje nepředložila závaznou nabídku na podnik DESFA menší ruská firma Sintez ani třetí možný uchazeč, kterým byla česko-řecká skupina PPF-Terna.
Zatím není jasné, zda se bude moci prodat DESFA, aniž se zprivatizuje její mateřská společnost. Krach privatizace firmy DEPA by rovněž zablokoval plán prodeje rafinerského podniku Hellenic Petroleum, který má ve firmě DEPA 35 procent.
Řecko minulý měsíc přitom vyšlo Gazpromu vstříc a změnilo některé podmínky privatizace firmy DEPA. S šéfem Gazpromu navíc minulý měsíc jednal v Aténách řecký premiér Antonis Samaras.
Podle zdroje z řeckého odvětví plynu vláda jednání o prodeji ukázkově zfušovala. "Bylo to amatérské. Vláda vedla bilaterální jednání s Gazpromem a nakonec se Rusové stáhli," řekl zdroj.
Zadlužené Řecko potřebuje pokročit v privatizaci, aby splnilo privatizační cíl, který je jednou z podmínek záchranného úvěru od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Letos chtějí Atény získat z privatizace 2,6 miliardy eur a do září mají mít podle dohody 1,8 miliardy eur. Zatím Řecko sjednalo počátkem května s česko-řeckou investiční skupinou Emma Delta dohodu o prodeji třetinového podílu v sázkovém monopolu OPAP za 652 milionů eur.
DEPA má strategický význam, protože je klíčovým prvkem takzvaného jižního koridoru, kterým povedou plynovody z východu do západní Evropy a budou přepravovat surovinu z Ruska a z Ázerbájdžánu. DEPA drží přes polovinu v řecké distribuci, vlastní přímořský terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) a ovládá provozovatele plynovodů DESFA.