Rusko míří na další cíle v řecké privatizaci: přístavy, železnice i obchod s plynem

Ruská federace musí bránit své strategické zájmy na Balkáně, a proto by se měla v maximální možné míře účastnit privatizace státního majetku, který ve snaze o získání peněz nabízí předlužená řecká vláda. Myslí si to výkonný ředitel ruského monopolního železničního přepravce RŽD Vladimir Jakunin. Jeho společnost chce v řeckých tendrech získat přístav Thessaloniki (Soluň), drážní monopol TrainOSE a stavební a montážní firmu Rosco. Zájem RŽD o řecká aktiva tak doplňuje účast ruského Gazpromu v privatizaci plynáren DEPA.

Jakunin poslal na konci května do Kremlu dopis, v němž prosí o svolení účasti RŽD v řeckých privatizačních soutěžích o důležitá logistická aktiva. Výběrové řízení by mohlo naostro začít už za několik týdnů. Řekové poskytli předběžnou kalkulaci cen jednotlivých společností: za dráhy TrainOSE chtějí nejméně 30 mil. EUR, za Rosco 10 mil. EUR, přístavu v Soluni si cení na 100 mil. EUR.

„RŽD mají unikátní příležitost spojit železniční a přístavní projekty v Řecku s již rozjetými projekty rozvoje infrastruktury v Srbsku, využít potenciál nakoupené logistické společnosti Gefco a zvýšit objem přepravy po příslušném tranzitním koridoru,“ stojí v dopise šéfa ruských drah. Zájem o nabízená aktiva prý mají i Číňané, Francouzi a arabští investoři.

Gefco, bývalá logistická divize automobilky Peugeot, která je od letošního roku ze 75 % kontrolovaná právě společností RŽD, zaměstnává přes deset tisíc lidí a loni vykázala tržby 4 mld. EUR. Krom služeb pro francouzského výrobce aut zajišťuje přepravu v Evropě a Rusku i pro General Motors. RŽD se s pomocí akvizice snaží posílit roli Ruska jako spojujícího suchozemského článku mezi Čínou a Evropou. Monopolní přepravce se v rámci nové strategie zavázal do dvaceti let investovat 400 mld. USD do modernizace ruské železniční sítě a výstavby nových tratí. Během tohoto období hodlá položit 20 tisíc km nových kolejnic.

Při rozšiřování přítomnosti v Evropě RŽD doufá ve finanční podporu mateřské vlády. „Vzhledem ke strategickému významu, které plánované projekty mají pro zvýšení role Ruské federace v evropském hospodářském prostoru, by bylo účelné účast RŽD v privatizaci řeckých transportních aktiv podpořit státním financováním,“ píše Jakunin v dopise.

Jeho společnost může do tendrů vstoupit i v rámci konsorcia – buď s jednou z významných řeckých firem z oblasti infrastrukturní výstavby, či s francouzskými drahami. Jakunin také uvádí, že soluňský přístav by mohla koupit jiná ruská společnost, „se svolením vlády“. Návrh RŽD teď zkoumají odpovědná ruská ministerstva, která budou o výsledku referovat vicepremiérovi Arkadiji Dvorkovičovi.

Soluň je druhým největším řeckým přístavem. Loni přes ni prošlo 4,4 mil. tun zboží. Čistý zisk přístavu činil 5,13 mil. EUR. TrainOSE, monopolní osobní i nákladní přepravce v Řecku, loni utržil 140 mil. EUR. Na čistém zisku mu zbylo 1,3 mil. EUR. Ročně převeze kolem 15 mil. zákazníků a 4,5 mil. tun zboží. Řecká privatizační agentura HRADF chce prodat 100% balík v TrainOSE i v Rosco. Ohledně přístavu se rozhoduje mezi prodejem jednotlivých divizí, či většinového balíku.

Krom logistických a tranzitních aktiv si ruské firmy brousí zuby i na obchod se zemním plynem. Gazprom loni učinil předběžnou nabídku na distributora zemního plynu DEPA, za něhož chce dát 900 milionů EUR (23,3 miliardy Kč). Čistý zisk DEPA loni činil 106 milionů EUR.

Zadlužené Řecko potřebuje pokročit v privatizaci, aby naplnilo příjmovou kvótu cíl, která je jednou z podmínek poskytování záchranného úvěru Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu.

Gazprom je také hlavním dodavatelem DEPA, což vyvolalo obavy, že EU by mohla prodej zablokovat nebo stanovit pro dohodu přísnější podmínky.

Jediným konkurentem Gazpromu pro převzetí DEPA je M&M Gas, společný podnik řeckých energetických firem Motor Oil a Mytilineos. Předběžná nabídka od M&M však činila pouze 550 milionů EUR. Mateřské firmy M&M jsou rovněž dlužníky DEPA a jejími konkurenty na velkoobchodním trhu s plynem.

DEPA má strategický význam, protože je klíčovým účastníkem takzvaného jižního koridoru, kterým povedou plynovody z Ázerbájdžánu do Evropy a perspektivně i z jiných zemí. DEPA drží přes polovinu v řecké distribuci, vlastní přímořský terminál na zkapalněný zemní plyn a také zcela ovládá provozovatele plynovodů DESFA. Ten by však měl být prodán samostatně.

(Zdroje: Kommersant, ČTK, FT, RŽD)