Z předběžných dat o HDP jsme se dozvěděli, že eurozóna ukončila rok a půl trvající recesi, že její mírný růst táhlo hlavně Německo, překvapivě hodně i Francie a lépe na tom byly i všechny další země, ze kterých už máme data. Nejde o první pozitivní signál z eurozóny, ale jakési potvrzení, že se zlepšení opravdu dostavilo. Možná stojí zato se podívat trochu dál než jen na základních pár čísel poskytnutých Eurostatem.
Ačkoli detaily ještě nejsou k dispozici, vypadá to, že se začalo projevovat zpomalení fiskální konsolidace. Ve Francii výdaje vlády slušně rostly. V Německu se podle tamního statistického úřadu také zvýšily. Tento trend může pokračovat jak v jádru, tak na periferii. Itálie nedávno schválila program na podporu ekonomiky, který povede ke zvýšení rozpočtového deficitu. Další země jako Portugalsko nebo Francie mají více času na stlačení deficitu pod 3 procenta HDP, čehož při klidných dluhopisových trzích pravděpodobně využijí na maximum.
Snaha omezit škrty v rozpočtech se už mohla projevit i na lepší spotřebitelské náladě a poptávce, na periferii ale zřejmě velmi omezeně. Příspěvek spotřebitelů z jádra eurozóny je však jasně pozitivní, což ostatně němečtí i francouzští statistici sdělili už ve zprávách o HDP za druhý kvartál.
Do eurozóny se oživení dostavuje z hlavních ekonomických oblastí nejpozději, byl tu tedy prostor pro využití sílící poptávky v zahraničí. K tomu podle národních dat o zahraničním obchodu také došlo, i když s různou úspěšností.
Zemí, která zahraniční poptávku značně využívá, je Španělsko. Od začátku roku silně stoupl jeho vývoz do zemí mimo EU, zatímco dovoz z těchto zemí klesá. Došlo zde tedy ke značnému snížení deficitu. Španělsku se daří zvyšovat i přítomnost na německém trhu, ale změna je nevýrazná. Dovoz z Německa klesá. Posilování konkurenceschopnosti snižováním nákladů tak začalo mít výsledky. Španělská ekonomika v 2Q ještě nerostla, ale zahraniční poptávku uvádí jako jediný pozitivní příspěvek k růstu. Mezi hlavními zdroji značného posílení ekonomiky v druhém kvartále uvádí zahraniční poptávku i Portugalsko.
Také Francii se daří zlepšovat bilanci, respektive snižovat deficit, se zeměmi mimo EU. Stojí však za tím pokles dovozů. Francii se nedaří zvyšovat vývoz na tyto trhy - ten stále klesá - ale dovoz klesá ještě rychleji. Celkové exporty v posledním kvartále přesto stouply a to díky vývozu do EU.
Ze statistik německého zahraničního obchodu za první pololetí se dá vyčíst, že za zlepšením vývozu (které stále ještě znamenalo mírný meziroční pokles) nestojí růst poptávky ve zbytku eurozóny. Německo více vyváželo do zemí EU stojících mimo společnou měnu a pak do zbytku světa. Řadí se tedy mezi ty, kdo využili oživení na vnějších trzích.
Co se týče německého dovozu, ten klesal hlavně ze světa a mírně také z ostatních členů eurozóny, nárůst pak vykázal dovoz ze zbytku EU. Nedá se tedy říci, že by německé oživení bylo na úkor zbytku eurozóny a ani zemí EU mimo euro. Ty díky rostoucím dovozům naopak profitovaly z německé poptávky, Česká republika je jedním z příkladů.
O investicích jakožto složce HDP dostáváme smíšené signály. Německo sice investiční aktivitu mezi pozitivními příspěvky k HDP uvádí, ale otázkou je, nakolik k tomu přispělo oživení stavebnictví po skončení dlouhé zimy. Zlom počasí přitom letos připadá právě na přelom kvartálu. Pokračující pokles investic vedle toho uvádí Francie. Ve Španělsku je tato položka zahrnuta v rámci celkově klesající domácí poptávky. Portugalsko zmiňuje, že k růstu HDP přispělo zmírnění poklesu investic do budov. Měsíční data z eurozóny vypovídají o pokračujícím útlumu stavebnictví, na druhou stranu produkce kapitálového začala oživovat o něco dříve než celková průmyslová výroba a za druhý kvartál registruje slušný nárůst.