Aktualizováno Od konce ledna nevídané ceny elektřiny na německé burze, které do včerejšího závěru těšily evropské energetiky, jsou dnes již minulostí. Korekce dvouciferného růstu za poslední čtyři týdny přichází poté, co poslední události připomněly důležitost blížících se voleb v Německu pro energetický sektor. Zástupci vlivných energetických koncernů proto vyzývají politiky k urychlenému zásahu.
Podle dat agentury Bloomberg vzrostla cena elektřiny u kontraktu s dodáním v příštím měsíci od 26. srpna do včerejšího závěru o 13 procent. Podporou pro tento vývoj byl 5,2% nárůst ceny energetického uhlí za stejné období a také 23% růstový skok cen povolenek. Obě tyto ceny se totiž skrze náklady produkce odráží ve velkoobchodních cenách silové energie obchodované na burze. Měsíční kontrakt tak včera po procentním růstu uzavíral na úrovni 42,1 EUR/MWh, tedy nejvýše od 29. ledna.
Nejistotou ohledně budoucího vývoje více zatížený roční kontrakt na elektřinu byl ještě včera také nadosah psychologické hladiny 40 eur za megawatthodinu. Dnes však oba kontrakty ztrácejí. V případě ročního kontraktu je propad dokonce až 1,7%, tedy nejvyšší od 17 dubna, kdy Evropský parlament zamítnul návrh na odnětí částí emisních povolenek z trhu pro obnovení rovnováhy na tomto trhu, který následně v červenci schválil.
Právě nejistota ohledně budoucnosti trhu s emisními povolenkami je přitom jedním za faktorů, který tlačí silovou elektřinu na německé burze níže. Záminkou pro návrat obav z nefunkčnosti trhu s emisemi v dlouhodobém horizontu se stalo včerejší nezávazné doporučení výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu ohledně dlouhodobého řešení problému emisí. Těsným výsledkem 32 ku 27 hlasům byla včera zamítnuta rezoluce hrubě navržená minulý rok Evropskou komisí. Podle informací agentury Bloomberg se tak stalo poté, co poslanci nejsilnější Evropské lidové strany (EPP) odmítli výborem životního prostředí navržené zvýšení cíle pro redukci emisí CO2 v rámci zemí Evropské unie z dosavadních 20 na 25 procent.
Cena letošních emisních povolenek následně včera sestoupila ze svého intradenního 8měsíčního vrcholu na 5,92 EUR za tunu CO2 o 2,6 procenta a uzavřela na 5,53 EUR/t. Dnes povolenky odepisují mírně přes procento a dostávají se pod hladinu 5,50 EUR/t.
Vyhýbavý verdikt výboru Evropského parlamentu je v současnosti pro europoslance jen nezávazným doporučením, nicméně naznačuje nejednotu členských zemí EU v otázce cesty k nápravě fungování trhu s emisemi. Nic se také nemění, pokud jde o krátkodobý plán nápravy trhu skrze odsun části aukcí emisních povolenek v následujících letech. Ten v červenci přijal Evropský parlament a nyní čeká v Evropské radě na schválení.
V obou případech bude rozhodující, jak o tomto víkendu dopadnou parlamentní volby v Německu. Tato největší ekonomika Evropské unie totiž dosud nezformulovala jasný postoj v otázce řízení emisí. Kancléřka Angela Merkelová pod tlakem strádajících domácích energetik sice opakovaně vyzívala k urychlenému řešení problému, jasný názor nicméně podle ní vysloví až příští vlády, v jejímž čele podle průzkumů nejspíš opět stane.
Volání po jasné koncepci
Volatilita i nízká úroveň cen elektřiny na trhu v posledních nutí evropské energetiky k tlaku na politiky. Finanční ředitel skupiny (502,5 CZK, -1,82%) Martin Novák minulý týden v rozhovoru pro Patria.cz také vyzval k jasné politické vizi, která by ukotvila tržní prostředí energetického sektoru. Na otázku ohledně očekávaného vývoje cen elektřiny na burze v následujících 5 letech uvedl: „Očekáváme, že ceny elektřiny budou relativně stabilní, tedy že se budou pohybovat okolo současných úrovní. Pozitivním signálem by mohl být růst cen povolenek CO2, který však vyžaduje politickou shodu na změně parametrů systému emisního obchodování na úrovni Evropské unie, jež se hledá jen obtížně. Evropa ale potřebuje konkrétní energetickou koncepci, je třeba, aby někdo stanovil jasný směr a záruky, aby se prostředí v energetice stabilizovalo.“
Problémem pro energetiky i koncové odběratele je také rostoucí podíl dotované elektřiny z obnovitelných zdrojů, které mohou energetiky těžko konkurovat a lidé a firmy na ně doplácejí v koncových cenách. Svaz německého průmyslu (BDI) sdružující největší německé průmyslové koncerny proto dnes vyzval příští německou vládu, která vzejde z víkendových voleb, aby již v rámci svých první 100 dní vládnutí zvážila zátěž, kterou na podniky a spotřebitelé vrhá nucená podpora obnovitelných zdrojů. Německo si totiž vytyčilo za cíl, že místo dříve dominantní jaderné energie budou do roku 2050 čtyři pětiny elektřiny pocházet z obnovitelných zdrojů energie.
(Zdroj: Bloomberg, Handelsblatt, Reuters, EK)