Aktualizováno Německé energetické společnosti (12,75 EUR, 4,25%) klesl v prvním pololetí zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA) meziročně o 15 procent na 5,7 miliardy eur, trh ale čekal ještě hlubší pád a posílá titul vzhůru. Za slabší výsledky E.ONu může prudký pokles velkoobchodních cen energie a obrovský rozkvět obnovitelných zdrojů, který stahuje do ztrát konvenční elektrárny, zvláště paroplynové a uhelné.
Očištěný čistý zisk, který je klíčovým vodítkem k výpočtu vyplácené dividendy, se pak propadl o 42 procent na 1,91 miliardy eur. Výsledky však nepatrně překonaly odhady analytiků, kteří v anketě agentury Bloomberg čekali zisk EBITDA 5,58 miliardy eur a čistý zisk 1,79 miliardy eur. Akcie společnost po výsledcích v úvodu dnešního obchodování ve Frankfurtu zamířily výše až o 5 procent.
po kvartálních výsledcích dále uvedl, že potvrzuje celoroční výhled čistého zisku v rozmezí 2,2-2,6 mld. EUR a stále také čeká EBITDA v intervalu 9,2-9,8 mld. EUR. Generální ředitel Johannes Teyssen ale také varoval, že podnikatelské podmínky ve výrobě elektřiny zůstávají obtížné, zatímco oživení je v nedohlednu.
Energetické firmy v Evropě trápí již několik let stagnující poptávka po elektřině. Německé firmy navíc poškodilo rozhodnutí vlády zavřít do roku 2022 jaderné elektrárny, a rovněž prudký nárůst obnovitelných zdrojů energie. E.ON a konkurenční podniky RWE a EnBW tak musí hledat nové zdroje růstu mimo jadernou energetiku.
V roce 2012 se jaderné elektrárny podílely na celkové výrobě elektřiny firmy E.ON více než pětinou. Ropa a zemní plyn měly podíl 34 procent. Elektrárny na plyn však mají problémy kvůli expanzi obnovitelných zdrojů energie. Solární a větrné elektrárny mají přednost při dodávkách elektřiny do sítě na úkor paroplynových elektráren, které tak musejí omezovat produkci. Kvůli nízkým velkoobchodním cenám je i výroba elektřiny z plynu v Německu ztrátová.
začátkem roku oznámil, že bude muset vyřadit z provozu některé evropské konvenční elektrárny s celkovým objemem produkce 11 gigawattů. Dosud už přitom ukončil provoz elektráren o celkovém objemu produkce 6,5 gigawattu. Před měsícem firma oznámila, že odstaví z provozu svoji paroplynovou elektrárnu o výkonu 430 megawattů ve slovenské obci Malženice. Za současných tržních podmínek a cen emisních povolenek poblíž historických minim totiž není provoz elektráren na plyn v Evropě ekonomický. Poptávka po elektřině v Evropě rovněž kvůli recesi klesla.
„Evropská divize produkce elektřiny skupiny trpí nízkou využitou kapacitou a slabými velkoobchodními cenami elektřiny v důsledku ekonomické krize Evropy, intervenčních politických zásahů a regulace,“ uvedl v prohlášení ke kvartálním výsledkům.
v jižních Čechách a na jižní Moravě zásobuje elektřinou zhruba 1,2 milionu zákazníků. Podíl firmy na českém trhu činí asi 20 procent. V segmentu plynu v tuzemsku disponuje více než 4000 km dlouhou sítí, plynem zásobuje asi 120.000 zákazníků.
(Zdroj: Bloomberg, ČTK, Reuters)