Z pomalého odchodu medvědů z evropských akciových burz se stává úprk – sázky na pokles akcií v Evropě řídnou, zatímco býčí sázky v současnosti dosahují svého vrcholu od roku 2007. Letošní srpen totiž místo historicky obvyklého výplachu přinesl nečekaný růst, který zlomil mnoho zarytých shortařů.
„Spousta lidí vstupovala do září s obavami. Místo jejich naplnění však na trh dorazila trojice velkých a příznivých zpráv. Sýrie, Summers a Fed – to vše byla nečekaná pozitivní překvapení,“ říká Bruce Bittles, hlavní investiční stratég R.W. Baird, k dynamice akciových trhů, které v dosavadním průběhu měsíce opět hýbaly s rekordy.
Vytrvalý růst akciových indexů do značné míry zaplašil medvědy. Ukazují to data výzkumné společnosti Markit ohledně objemu vypůjčených akcií z evropského indexu Euro Stoxx 50. Vypůjčení akcií je totiž první fází short-sellingu, v rámci něhož investoři půjčené akcie prodávají, aby následně díky poklesu cen akcie vrátili se ziskem. Jestliže na vrcholu finanční krize byl podíl vypůjčených akcií na celkovém objemu 24 procent, a před dvěma lety byl na úrovni 3,2 procenta, nyní se pohybuje okolo 1,7 procenta. V absolutním vyjádření měli tradeři v září 2011 vypůjčeny evropské akcie za 165 miliard dolarů, zatímco nyní je to o 12 procent méně, tedy 145 miliard dolarů. Index Euro Stoxx 50 za stejné období zajistil držitelům akcií (včetně dividend) výnos na úrovni 61 procent.
Tato čísla samozřejmě nyní lákají k návratu na evropský trh další a další investory. Podle dat (37,44 EUR, -1,21%) podílové fondy nakupující evropské akcie jen za posledních šest měsíců získaly od investorů 13,1 miliardy dolarů. Zatímco ty nakupující americké akcie za stejné období přišly o 4 miliardy dolarů. Dle zářijového průzkumu (14,11 USD, -2,29%) mezi investičními manažery spravujícími aktiva v hodnotě 518 miliard dolarů jsou nyní sázky na růst evropských akciových trhů nejvyšší od roku 2007.
Co může medvědy opět probudit k životu?
Dosavadní mírové řešení syrské krize podpořilo trhy stejně jako nečekané rozhodnutí Fedu ještě ponechat současnou úrovni stimulace skrze kvantitativní uvolňování měnové politiky. Z boje o křeslo předsedy americké centrální banky navíc odstoupil favorizovaný Larry Summers, od něhož se čekalo rychlejší ukončení nestandardní podpory ekonomiky. Trh tak místo v záři obvyklých políčků tentokráte dostal zatím spíše impulzy k růstu. Na oboru nicméně možné komplikace zůstávají.
Politické riziko v Evropě s sebou nese nejistota ohledně schopnosti zemí Evropské unie dotáhnout do konce započatý proces prohlubování ekonomické integrace, od něhož si trhy slibují větší odolnost Evropy vůči budoucím krizím. Zatímco v dobách vrcholné krize byly všechny strany ochotny rychle nalézt kompromis - a nutně ne zcela bezbolestný, s oživením ekonomiky eurozóny přichází opětovný boj jednotlivých členských zemí o politické body. Zatím se s dalšími kroky v Evropě čeká na vytvoření nové vlády v Německu, ale ta může vzniknout již velmi brzy.
Na druhé straně Atlantiku potom opět vystupuje ze stínu riziko, že se demokraté a republikáni znovu nebudou s to dohodnout na řešení otázky rostoucího zadlužení Spojených států. Nyní je klíčovým termínem pro dohodu začátek příštího fiskálního roku, tedy 1. říjen. Případné další drama v americkém Kongresu může opět vyvolat nervozitu na trzích.
Mezi další nejistoty příštích dní a týdnů patří nejednotnost zástupců americké centrální banky, pokud jde o omezení stimulace skrze QE – James Bullard, prezident Fedu v St. Louis, v pátek překvapil slovy o možném utažení šroubů již na říjnovém jednání Fedu. Nejistá je stále navzdory pokračujícím politickým jednáním i situace v Sýrii. Případné selhání diplomacie může opět vrátit na stůl trhy obávanou variantu vojenského zásahu Spojených států.
Na dohled je potom opět další výsledková sezóna. Po silném růstu akcií se totiž investoři mohou začít ptát, zda firmy také odpovídajícím způsobem opět zvyšují svou ziskovost a prognózy do budoucna. Případná vlna horších výsledků by tak mohla opět vrátit medvědy do hry.
(Zdroj: Markit, Bloomberg, USA Today, Bank of America)