Ve včerejším Víkendáři jsme poukazovali na možnost explozivního vývoje umělé inteligence a jejího dopadu na ekonomickou aktivitu. Dnes se podíváme na alternativní pohled, o kterém hovoří ekonom Tim Taylor v článku nazvaném „Dopad AI na ekonomický růst: Jen mírný po dobu nejméně jednoho nebo dvou desetiletí“.
Taylor připomíná, že „je nemožné přesně předpovědět dopady nových technologií a umělé inteligence na celkový hospodářský růst. Existují ovšem pádné důvody se domnívat, že tento dopad bude po dobu jednoho nebo dvou desetiletí jen mírný.“ Ekonom v této souvislosti poukazuje na novou studii, jejímž autorem je Charles Jones. Ten v Journal of Economic Perspectives tvrdí, že umělá inteligence bude pravděpodobně nejvíce transformativní technologií moderní doby. Ovšem hovoří jen o nevýrazném dopadu na hospodářskou aktivitu.
Jones ukazuje graf dlouhodobého růstu produktu na hlavu v USA a k němu píše: „Vezměme si ohromující inovace, které přišly v době, kterou graf pokrývá. V 70. letech 19. století začínaly experimenty Thomase Edisona s elektrickým osvětlením. O padesát let později elektrifikace transformovala celou ekonomiku, jak v továrnách, tak i ve městech. Během 150 let přišly inovace, jako je spalovací motor, letadla, elektronika, antibiotika, tranzistory, polovodiče, osobní počítače a internet. Ty hluboce změnily životní úroveň… Přesto žádná z nich nezměnila dlouhodobé tempo růstu americké ekonomiky.“
Je tedy možné, že mimořádný nárůst inovací zaznamenaný za posledních 150 let byl vlastně zapotřebí k udržení růstu ekonomiky 2% ročním tempem. Jones k tomu dodává: „Nyní je tu zhruba o 100 milionů větší výpočetní výkon, než jaký byl k dispozici na nejlepších počítačích z počátku 70. let. Ale vy ani já nejsme o 100 milionů produktivnější. Pokud byste ale v roce 1970 věděli, že výpočetní výkon v příštím půlstoletí tak moc zvýší, očekávali byste, že americká ekonomika bude dál růst jen 2% růstem?“
Proč nemají nové technologie větší dopad na růst? Taylor k tomu píše, že rychlost jakéhokoli složitého procesu bude omezena jeho nejslabší částí. „Ve vašem autě pravděpodobně existují součástky, které by zvládly rychlost 480 km/h. Ale jsou tam i jiné součástky, které tuto rychlost nezvládnou. Právě ty určují limit pro celý vůz. Z tohoto pohledu není otázkou celkového ekonomického růstu, jak rychle se bude rozvíjet umělá inteligence, ale jak budou působit další faktory nesouvisející přímo s AI… Pokud by se 100 % veškeré produkce dalo automatizovat s téměř nulovými náklady, pak by zisky mohly být opravdu velké, ale takový výsledek je těžké si představit.“ Proč?
„AI například nevytvoří více půdy ani přírodních zdrojů, takže i kdyby nám všem mohla poskytnout třeba nekonečné množství zábavy, některá omezení budou i nadále platit,“ myslí si Taylor. Jones pak nabízí několik jednoduchých, ale zajímavých výpočtů založených na předpokladech o tom, že umělá inteligence nahradí konkrétní části produkce. Jeden z výpočtů předpokládá, že i kdyby AI mohla konkrétně nahradit 50 % ekonomických vstupů u veškeré kognitivní práce, celkový HDP by díky tomu vzrostl o 19 %.