Objem veřejných zakázek vyhlášených v prvních osmi měsících letošního roku se meziročně propadl o jednu třetinu (30,1 procenta) na 149,8 miliardy korun. Výrazně se snížil také objem zakázek, které byly ve stejném období zadány k realizaci. Jejich objem dosáhl 161,5 miliardy korun, což je meziročně o 18,4 procenta méně. Vyplývá to z nejnovější analýzy Komory administrátorů veřejných zakázek (KAVZ), kterou má ČTK k dispozici.
"Tyto výsledky signalizují budoucí nárůst problémů. Takto výrazný pokles objemu vyhlášených veřejných zakázek bude znamenat i menší objem veřejných zakázek následně zadaných k realizaci. Bude méně práce pro firmy i jejich zaměstnance, což bude mít znatelné negativní dopady do ekonomiky. Navíc zakázky v hodnotě desítek miliard zůstávají zaseknuté ve výběrových řízeních a jejich zadání k realizaci by naopak ekonomice i zaměstnanosti znatelně pomohlo," prohlásil předseda KAVZ Robert Pergl.
Právě zpožďování a odklad veřejných zakázek je podle komory velkým problémem. Na konci letošního srpna zbývaly podle Věstníku veřejných zakázek k zadání nebo zrušení zakázky z loňského roku v celkové hodnotě 72,5 miliardy korun. To je přitom zhruba 23 procent celkového objemu zakázek z minulého roku.
Zadavatele by naopak mohl potěšit pokles cen zadaných zakázek, které byly v lednu až srpnu oproti očekáváním a rozpočtovým plánům investorů až o 28 procent nižší. Například ve stavebnictví jsou ceny veřejných zakázek dokonce až 34 procent pod úrovní očekávanou investorem.
Prostřednictvím Věstníku veřejných zakázek byly loni zadány veřejné zakázky za celkem 312,5 miliardy korun, třetina jich však byla do konce letošního května zrušena. Průměrná hodnota zakázky byla loni v průměru o 12 procent nižší, než předpokládaná cena při jejím oznámení. O rok dříve byl tento rozdíl sedmiprocentní.