Norsko chystá velké investice do infrastruktury. Pomohou i nová ropná ložiska

Nová norská premiérka Erna Solbergová ohlásila vytvoření infrastrukturního fondu, který by měl v následujících pěti letech do silnic, železnic, internetových sítí a dalších podobných projektů investovat 16 mld. USD (300 mld. Kč). Rozsáhlé investice by měly pomoci ekonomice a také zlepšení kvality života v pětimilionové skandinávské zemi.

Solbergová z Konzervativní strany po zářijových všeobecných volbách vytvořila pravicovou menšinovou koalici se Stranou pokroku. V kampani slíbila lépe využít ohromné bohatství z těžby ropy a plynu. Dvaapadesátiletá premiérka je teprve druhou ženou, která v Norsku usedne do křesla předsedy vlády. Zároveň bude prvním pravicovým premiérem od roku 1990.

Na rozdíl od naditého státního ropného fondu, který své portfolio 780 mld. USD investuje do akcií, dluhopisů či nemovitostí po celém světě, se bude infrastrukturní fond soustředit na financování čistě norských projektů. Vláda také ohlásila, že ze státního fondu vydělí prostředky na podporu perspektivních a prospěšných společností a projektů v chudých a rozvíjejících se zemích. Dále se prý zaměří na obnovitelné zdroje energie.

Plány nové vlády jsou reakcí na kritiku, která se na předchozí levicový kabinet premiéra Jense Stoltenberga snesla za nedostatečnou snahu zlepšit stav základních služeb, a to navzdory hospodářskému růstu a makroekonomické stabilitě.

V pětasedmdesátistránkovém programovém prohlášení menšinové koalice je zmíněno velké množství iniciativ včetně snižování daní a zlepšování stavu infrastruktury. Fond k tomu stvořený by měl mít možnost půjčovat si na svou činnost s podporou vlády na kapitálových trzích. Nové infrastrukturní projekty byly načrtnuty jen zběžně.

Vláda byla sestavena na základě dohody, v jejímž rámci dvoukoalici podpoří dvě menší centristické strany: liberálové a křesťanští demokraté. Pro progresisty, kteří vznikli před 40 lety na platformě boje proti byrokracii a přistěhovalcům, se bude jednat o premiéru, jelikož ve vládě nikdy předtím nepůsobili. Obě vládní strany ohlásily záměr omezit státní vlastnictví v norských firmách. Před volbami se hovořilo o tom, že v ropném koncernu Statoil bude státní podíl zredukován z 67 % na 51 %. Vláda také slíbila, že z ropného fondu ročně neutratí víc než 4 % jeho celkových aktiv, aby nepřehřála ekonomiku. Letos by se výdaje z něj odčerpané měly dostat na 3,3 % aktiv, což představuje přes 10 % státního rozpočtu.

Pokladnice státního fondu, do nichž plynou poplatky z těžby ropy a plynu, se s velkou pravděpodobností budou plnit ještě dlouho. Společnost Lundin Petroleum včera ohlásila objev komerčně využitelného ložiska v Barentsově moři. Doufá přitom, že podobné nálezy učiní na dalších testovacích vrtech v okolí. Po desetiletích poklesu ropné produkce tak úspěšná aktivita vrtařů v arktických vodách pomáhá oživit zájem o těžbu v Norsku.

Minulý měsíc v oblasti, která leží severně od Severního moře, kde se ropa tradičně těží, ohlásila nález rakouská společnost OMV (35,04 EUR, -1,00%). I Statoil objevil v posledních dvou letech v Barentsově moři komerčně využitelná ložiska. Zatím však s dalšími pracemi na svých blocích váhá. „Několik hráčů momentálně zaměřuje pozornost na Barentsovo moře,“ napsal analytik Sveen Nilsen ze Swedbank First Securities ve zprávě pro klienty.

Švédský Lundin má za sebou v Norsku slušné výsledky. V roce 2010 objevil pole, posléze pojmenované podle prvního norského konstitučního premiéra Johana Sverdrupa, skrývající až 3,6 mld. barelů ropy. Jednalo se o největší nález od roku 1974. Francouzský Total (43,11 EUR, 0,28%) se na stejném bloku pokoušel objevit ropu už v roce 1971. Jeho vrt, vzdálený od úspěšného testovacího vrtu Lundinu pouhé 3 metry, narazil pouze na hlušinu.

Podle stávajících odhadů skrývá Barentsovo moře 7,9 mld. barelů dosud neobjevené ropy. Toto číslo po posledním nálezu podle norských geologů velmi pravděpodobně vzroste.

 
(Zdroje: WSJ, Bloomberg)