Norský premiér Jens Stoltenberg v neděli představil plán reforms daňového systému. Zatímco břemeno odvodů pro podniky by se mělo mírně snížit (z 28 % na 27 %), sazby pro těžaře ropy a plynu a nadnárodní koncerny by měly vzrůst. Norsko se tak vydává stejnou cestou jako Polsko či Maďarsko, které vyšší daně pro vybrané sektory ekonomiky (zejména energetiky) představily v minulých letech. Malá severská země však zároveň chce zachovat svoji konkurenceschopnost, po vzoru Dánska či Švédska. Státní fond správy národního bohatství, do něhož příjmy z těžby nerostných surovin přitékají, musí kvůli rozsáhlému tištění peněz v Japonsku, USA či Švýcarsku měnit investiční strategii a začít se poohlížet po alternativních formách zhodnocení svých aktiv.
Jednoprocentní snížení korporátní daně by mělo soukromému sektoru v Norsku redukovat odvody v přepočtu o 413 mil. USD. Zhruba 80 mil. USD ušetří živnostníci a samostatně výdělečně činní lidé. Navrhované změny musí projít parlamentem, kde má však Stoltenbergova koalice většinu. Zemi čekají na podzim všeobecné volby.
Ke snížení korporátní daně došlo i v sousedním Švédsku, a to na 22 %. Dánsko hodlá stejné úrovně dosáhnout do roku 2016. Finsko, kde dosud firmy ze zisku odváděly 24,5 %, od příštího roku sazbu pro právnické osoby zredukuje na 20 %.
Norská vláda se změnou struktury daní snaží řešit stav, kdy ropné a plynárenské odvětví prosperuje, drží nezaměstnanost nízko, státní rozpočet v plusu a mzdy na vysoké úrovni, zatímco zbytek ekonomiky strádá a je vytlačován za hranici konkurenceschopnosti. Firmy mimo energetiku nemohou zvyšovat ceny, jelikož musí soutěžit se zahraničními rivaly, a zároveň na ně doléhají rostoucí náklady a pokles poptávky ze zahraničí. Růst mezd by letos měl zpomalit na 3,5 %, avšak pro některé sektory je to stále příliš vysoké tempo.
Daňové břemeno by mělo vzrůst velkým korporacím. Norsko hodlá omezit jejich schopnost přečerpávat zisky do daňových rájů s pomocí interních půjček. Vyšší sazba postihne i lidi, kteří disponují víc než jedním domem či bytem.
Ani ropné koncerny se z daňových úlev těšit nebudou. Zvláštní těžařská sazba bude totiž zvýšena z 50 % na 51 %, a navíc bude zredukována částka investičních nákladů, kterou společnosti mohou uplatňovat jako odečitatelnou položku. Stoltenberg těžaře zkritizoval ze zpoždění a extrémně vysoké náklady velkých podmořských projektů. Celkové dodatečné náklady na rozvoj 24 nových ložisek, které byly u norských břehů otevřeny, se podle vládních statistik vyšplhaly na 49 mld. NOK (kolem 15 mld. Kč). „90 % z toho zaplatili lidé,“ prohlásil premiér. Vláda počítá, že na vyšších daních získá do roku 2050 kolem 70 mld. NOK navíc.
Peníze od těžařů částečně končí ve zvláštním fondu, který dnes spravuje obrovské prostředky nashromážděné díky nerostnému bohatství Norska za minulá léta. Dnes známý jako Norský vládní penzijní fond (NGPF), spravovaný Norges Bank Investment Management (spolu s devizovými rezervami země) a dohlížený Yngve Slyngstadem, vznikl jako nástroj pro zhodnocení výnosů z těžby ropy a plynu. Přes jeho název nemá s penzemi mnoho společného, jeho příjmy čerpá norské ministerstvo financí.
Fond za posledních deset let zvýšil objem spravovaných aktiv na sedminásobek a stal se největším svého druhu na světě. Nyní musí kvůli stále rostoucímu přílivu prostředků (jen za 1Q13 vydělal či dostal 366 mld. NOK) měnit investiční strategii a přizpůsobovat ji turbulencím na globálních finančních trzích.
Manažery fondu trápí extrémně uvolněná měnová politika centrálních bank, které ve velkém nakupují státní dluhopisy, čímž stlačují jejich výnos. Reakcí na to je razantní redukce dluhopisového portfolia. Z celkových aktiv ve výši 726 mld. USD ke konci 1Q13 fond držel pouze 36,7 % v obligacích, což je nejnižší podíl od roku 1996. Váha akcií naopak stoupla na rekordních 62,4 % z celku. Podle Slyngstadema za posunem nestojí ani tak nadšení do akciového trhu, jako spíš zoufalství z vývoje dluhopisových výnosů.
Únikovou cestu Norové hledají na realitním trhu. Za posledních šest měsíců fond zdesetinásobil tempo nákupů nemovitostních aktiv. Zatímco před rokem se na trhu teprve začínal orientovat, dnes má za sebou investici do kancelářských prostor v USA za 600 mil. USD, převzetí centrály v Curychu, nákup podílu v nákupním centru Meadowhall v britském Sheffieldu a akvizici skladů a průmyslových objektů po celé Evropě v hodnotě 2,4 mld. EUR. V realitách nyní drží 6,5 mld. USD, tedy kolem 0,9 % svého portfolia. Do několika let hodlá tento podíl dostat na 5 %. Po otestování nemovitostí by mohly přijít investice do infrastruktury či do fondů soukromého kapitálu.
(Zdroje: WSJ, FT, Bloomberg)