Vůbec první jaderná elektrárna stavěná na základě revoluční americké technologie v čínském Sanmenu v provincii S’-čchuan má zpoždění, a navíc čelí pochybnostem ohledně její spolehlivosti. Americko-japonská společnost Westinghouse, podle jejíhož designu AP1000 se bloky budují, a její čínský partner China National Nuclear Corp (CNNC) by měly přesvědčivěji doložit, že elektrárna bude splňovat nejpřísnější bezpečnostní standardy, myslí si expert na jaderný průmysl Li Yulun, který dříve působil jako viceprezident CNNC.
„Představitelé našeho státu kladou velký důraz na jadernou bezpečnost, avšak společnosti realizující projekty pro to podle všeho neprojevují stejnou míru pochopení,“ prohlásil Li na nedávno skončené energetické konferenci v Macau. Citát pochází z předního hongkongského listu South China Morning Post.
Čínská Státní rada, nejvyšší orgán v zemi, minulý rok na podzim po 19měsíční fukušimské pauze rozhodla o pokračování rozsáhlého jaderného programu, v jehož rámci se staví 32 bloků, jež doplní 17 stávajících. Do roku 2020 chce Peking zvýšit podíl jádra v elektroenergetice ze současných 2 % na 6 %, což bude vyžadovat zešestinásobení stávajících kapacit (13,8 GW). Revize jaderného programu vnesla mírné korektivy do načasování nejbližších projektů a také omezila stavbu elektráren u pobřeží.
„Bezpečnost je životně důležitou součástí jaderného průmyslu,“ uvedla Státní rada v loňském prohlášení s tím, že nové elektrárny musí splňovat „nejpřísnější globální standardy“.
V roce 2006 Westinghouse s AP1000 vyhrál velký čínský tendr na výstavbu čtyř reaktorů: dvou v Sanmenu a dalších dvou Haiyangu. Výměnou za vítězství musela společnost čínským partnerům předat veškerou technickou dokumentaci k dodávaným elektrárnám. Se stejným designem se Westinghouse uchází o dostavbu Temelína.
Americké reaktory jsou vybaveny čistě pasivními bezpečnostními systémy. Znamená to, že v případě nehody či jakékoli neplánované události je zbytkové teplo z reaktoru odváděno bez nutnosti zapojit vnější zdroje. Tlaková nádrž reaktoru v ochranném obalu z betonu by měla být schopna ochladit se bez zásahu operátorů, pouze s pomocí přírodních sil jako například gravitace.
„Jedná se o velmi pokročilou technologii, ale zatím komerčně nikde nevyužitou, takže je potřeba aby byla prověřená časem,“ uvedl Li. Komentuje tak fakt, že Westinghouse nemá žádný referenční reaktor, na jehož parametry a chování při zátěži by mohl odkázat potenciální zájemce. Li také upozornil na fakt, že pasivní chlazení bylo otestováno na modelu s výkonem 600 MW, avšak skutečné reaktory budou disponovat výkonem 1000 MW.
Stejné pochybnosti nedávno vyjádřil šéfredaktor ruského internetového portálu Atominfo.ru Alexandr Uvarov. „Přesně tuhle otázku jim položil i britský regulátor, který patří na světě mezi nejpřísnější,“ uvedl ruský expert na letní jaderné konferenci v Petrohradě. Britský Úřad pro jadernou regulaci v roce 2011 odmítl Westinghousu vydat úplnou licenci k AP1000. Podle šéfa úřadu Mikea Tynana musí společnost před získáním konečného povolení potřebného k provozování bloků na britské půdě uspokojivě zodpovědět mnoho otázek v oblasti bezpečnosti. Westinghouse zatím nákladný licenční proces, který se táhl několik let, pozastavil s tím, že obnoven bude, až si AP1000 vybere vážný zájemce s plány na stavbu elektráren v ostrovním království.
Další otazník podle Liho visí nad zapouzdřeným provedením hlavních cirkulačních čerpadel primárního okruhu, které podle jejich konstruktéra, společnosti Curtiss Wright EMD, nevyžadují žádnou údržbu. „Jak můžete bez provozní historie dokázat, že ta čerpadla nebudou 60 let potřebovat opravy?“ ptá se expert. Westinghouse se brání tím, že Curtiss Wright má „zkušenosti „s podobnými zapouzdřenými čerpadly, jejichž dlouhodobý a bezpečný provoz nevyžaduje prohlídky ani údržbu.“
O výtkách vůči dosud neodzkoušenému konceptu AP1000 se Li šířeji rozepsal v nedávno publikované studii, v níž pranýřuje hlavně nedostatečně obezřetný postup čínských politiků a státních jaderných koncernů při importu nových technologií. Přílišný spěch při realizací prvního projektu AP1000 prý s sebou nese vysoké riziko.
Čtyři čínské reaktory AP1000 byly podle Liho postaveny podle 15. revizi původního designu. Westinghouse kolegům z CNNC před podpisem dodavatelského kontraktu sdělil, že se už pracuje na 16. verzi, která bude obsahovat podstatn změny. Číňané však trvali na tom, že se bude stavět podle 15. verze, jelikož začátek konstrukčních prací nelze dál zdržovat.
Bloky v Sanmenu navíc trpí i tím, čeho se děsí stavitelé jaderných elektráren po celém světě: zpožděním, které může již tak nákladnou výstavbu prodražit o desítky procent. Podle Wanga Binghua, předsedy State Nuclear Power Technology, která má na starosti dovoz zahraničních jaderných technologií do Číny, budou reaktory dokončeny v prosinci příštího roku, což znamená 12měsíčí skluz oproti plánu. Podle Světové jaderné asociace (WNA) jsou náklady dvou bloků v Sanmenu odhadovány na 40 mld. jüanů. Původní kalkulace počítala s cenou o 24 % nižší.
(Zdroje: South China Morning Post, Atominfo.ru, WNA)