Indie připojila do své sítě první blok nové jaderné elektrárny Kudankulam, kterou postavila společnost Atomstrojexport, vývozní divize ruské státní korporace Rosatom. Připojení druhého tlakovodního reaktoru typu VVER, s jehož modernizovanou variantou se Rosatom snaží prosadit i v tendru na dostavbu Temelína, je plánováno na příští rok.
Indii trápí akutní nedostatek kapacit v elektroenergetice, a nové elektrárny proto potřebuje jako sůl. Plány na výstavbu dalších ruských bloků v druhé nejlidnatější zemi světa však narazily. Indický premiér Manmohan Singh na své návštěvě v Moskvě nepodepsal očekávaný kontrakt na další dva reaktory v Kudankulam. Příčinou jsou stejné překážky, které zabránily většímu rozšíření amerických jaderných technologií v Indii po podepsání průlomové indicko-americké dohody v roce 2005. Indická vláda totiž trvá na tom, aby se na Rosatom vztahoval zákon, podle něhož odpovědnost za případné havárie v elektrárnách nese i jejich dodavatel, nikoli jen provozovatel.
První blok Kudankulam zatím běží na 30 % své kapacity 1000 MW. Smlouva o jeho výstavbě byla uzavřena ještě v roce 1988 a následně doplněna o deset let později. Generálním dodavatelem stavby je Atomstrojexport. Jako zadavatel zakázky a operátor elektrárny vystupuje státní společnost Nuclear Power Corporation of India (NPCI). Podle mezivládní dohody z roku 2008 měli Rusové dostat zakázku ještě na čtyři další reaktory na stejném místě, avšak smlouva o jejich výstavbě zatím signována nebyla.
Důvodem zadrhnutí dalších projektů je indický zákon o materiální odpovědnosti za jaderné havárie z roku 2010, který břemeno odpovědnosti klade na dodavatele vybavení elektrárny. Tato legislativa se vymyká mezinárodní praxi, podle níž je za případné nehody na blocích a další škody odpovědný jejich provozovatel. Tento princip je zakotven v Pařížské úmluvě ze dne 29. července 1960 o odpovědnosti vůči třetím stranám v oblasti jaderné energie a také ve Vídeňské konvenci o odpovědnosti za jaderné havárie z roku 1963. Ruská strana se navíc při jednání odvolává na mezivládní dohodu z roku 2008, v němž je Rosatomu z přísné legislativy udělena výjimka.
Podobné výjimky v Indii dříve dostávaly i jiné zahraniční společnosti. Poprvé ji získala americká General Electric v roce 1962, když dodávala dva reaktory o kapacitě 200 MW pro elektrárnu Tarapur. V GE trvali na tom, že vymezení odpovědnosti musí být zakotveno v legislativě, tak jako ve Spojených státech. Indická strana však výjimku zapracovala do kontraktu. Podobně se zachovala vůči kanadským dodavatelům v roce 1965 a v roce 1998 i ruským. Posledně zmiňovaný ústupek Indie učinila kvůli mezinárodnímu embargu na jaderné technologie, které na ni bylo uvaleno poté, co v roce 1974 poprvé otestovala jaderné zbraně.
Zákon z roku 2010 však stanoví, že odpovědnost operátora může být převedena na dodavatele v případě, že havárii způsobilo jednání dodavatele nebo jeho personálu, včetně dodání defektního zařízení a materiálu nebo nesprávné obsluhy. Takto schválená úprava účinně odstrašila všechny potenciální zájemce o expanzi na indickém trhu. Jednání o přípravě projektové dokumentace k novým blokům s NPCI vede i americko-japonský Westinghouse, který se taktéž uchází o temelínskou zakázku. Zdroje z indického jaderného podniku, citované deníkem Kommersant, nicméně tvrdí, že Indové postoj vůči odpovědnosti za škody měnit nehodlají. A stejně jako k Američanům přistupují i k Rosatomu, bez ohledu na předchozí dohody. Dosavadní jednání, která s premiérem Singhem vedl i ruský prezident Vladimir Putin, zatím k pokroku nevedla.
Na výstavbě Kudankulam se podílely i české firmy. Sigma Group, Arako nebo Vítkovice Machinery Group dodaly pro novou indickou elektrárnu nejrůznější zařízení za téměř miliardu korun. "Jednalo se o armatury, čerpadla, kabely a další zařízení. Například firma Kabelovna Kabex pro Kudankulam vyrobila 2,5 tisíce kilometrů kabelů nebo společnost Arako na 1500 kusů uzavíracích a regulačních armatur," uvedl výkonný viceprezident společnosti Rusatom Overseas, dceřiné firmy Rosatomu, Leoš Tomíček. Dodal, že za loňský rok dodaly české firmy na ruské jaderné bloky zařízení v hodnotě blížící se 3 miliardám korun.
Na obou blocích Kudankulamu, jejichž stavba začala v roce 2002, byly instalovány aktivní a pasivní bezpečnostní systémy. Reaktorová nádoba je zabezpečena proti zemětřesení, tsunami, tornádům, uragánům nebo pádům letadla. Elektrárna disponuje i unikátním systémem výroby pitné vody odsolováním mořské pro celkové zabezpečení potřeb elektrárny. NPCI vzala v úvahu klimatické podmínky v oblasti i potřeby zemědělství a rozhodla o tom, že sladká voda z místních zdrojů v elektrárně používána nebude. Místo toho zajistila samostatné zabezpečení elektrárny z moře.
(Zdroje: Kommersant, Atominfo.ru, Rusatom Overseas)