Aktualizováno Předběžná říjnová data o inflaci v eurozóně vychází v souladu s očekáváními na úrovni celkového indexu. Spotřebitelské ceny meziročně stouply o 0,4 procenta a mírně tak zrychlily z 0,3procentního tempa v září. Po včerejších údajích z Německa jsme viděli hrozbu nižšího růstu, k čemuž ale nedošlo.
Inflaci táhly vzhůru potraviny, které zdražily meziročně o 0,5 procenta, tedy více než v předchozím měsíci. Přispěla také menší deflace v cenách energií - ty v říjnu klesly o 1,8 procenta.
Pokud se podíváme na jádrový index, vidíme zpomalení na 0,7 z 0,8 procenta. V tomto případě byl konsensus nastaven na udržení tempa 0,8 procenta. Z jádrových složek je inflace zejména v cenách služeb, které zdražily o 1,2 procenta. Ceny průmyslového zboží ale začaly mírně klesat - v říjnu to bylo o 0,1 procenta.
První reakce eura na nová data byla pozitivní díky splnění konsensu u hlavního ukazatele po včerejších nižších číslech z Německa. Celkově však v předběžném reportu příliš důvodů pro sílu evropské měny nespatřujeme. Tlak na další akci ECB se nesnižuje, spíše naopak.
Nejádrové složky, které tentokrát dovolily inflaci stoupnout trochu výš, budou v budoucnu působit opačným směrem. Protiinflační rizika v podobě klesajících cen ropy a pravděpodobného zlevnění potravin kvůli ruským sankcím by se měla projevit. Zpomalující jádrová inflace přitom ukazuje, že poptávková strana s bojem proti deflaci nepomáhá. S dalším slábnutím poptávky odsud těžko čekat inflační impuls i v dohledné budoucnosti.