Ekonomická situace v Rusku se prudce zhoršuje. Příčinou je vývoj cen ropy a zemního plynu. Tyto ceny leží v současné době mnohem níže, než se čekalo, výsledkem je pokles hodnoty ruských exportů, nižší daňové příjmy a rozpočtové problémy. Dalším důvodem zhoršení situace je pokles důvěry a následný odliv kapitálu ze země, v jehož důsledku klesají investice. Negativní dopad má i oslabení rublu, které souvisí s odlivem kapitálu. Toto oslabení se projevuje poklesem reálných příjmů a spotřeby. V neposlední řadě se projevuje dopad sankcí, které snížily nabídku úvěrů ze strany západních bank. Tyto sankce také vedly k embargu na určitý druh investičního zboží a poškozují investice do ropného sektoru.
Popsaný vývoj bude mít dopad na celou globální ekonomiku. Dá se čekat, že pokles investic v ruské ekonomice povede k poklesu těžby ropy a zemního plynu. Útlum ruské ekonomiky a pokles příjmů z prodeje ropy a zemního plynu se také negativně projeví na toku vývozů do Ruska. To se nejvíce týká baltských ekonomik, Ukrajiny, Maďarska, Kazachstánu, České republiky, Finska a Polska.
Vážné problémy ruské ekonomiky jsou patrné z toho, jak kleslo tempo růstu HDP (první graf), i z vývoje devizových rezerv. V letech po finanční krizi dosáhly tyto rezervy nejvyšší hodnoty v roce 2011, kdy se pohybovaly na úrovni 500 miliard dolarů. Jejich prudký pokles je patrný od druhé poloviny roku 2013.
Další grafy ukazují vývoj exportů vybraných zemí do Ruska (jako podíl na nominálním produktu). Vývozy do Ruska prudce rostly po roce 2010 u zemí jako Estonsko, Litva, Lotyšsko, Polsko či Ukrajina. Obrat nastal po roce 2012. Opačný vývoj je patrný v případě Kazachstánu, jehož exporty do Ruska od roku 2012 znatelně rostou. Česká republika navyšovala své vývozy nižším tempem, následný pokles je také mnohem méně razantní.
Relativně vysokou váhu mají exporty do Ruska i ve finské ekonomice, jejich pokrizový růst byl přerušen na přelomu let 2012 a 2013 a nyní se podíl těchto exportů na HDP nachází na úrovni odpovídající roku 2011. Podobná je v tomto ohledu i situace v německé ekonomice, kde ale exporty do Ruska hrají méně významnou roli. Poslední graf se zaměřuje na asijské ekonomiky. Čínské exporty do Ruska tvoří méně než 0,6 % čínského HDP a po roce 2011 je toto číslo poměrně stabilní. Pokles exportů po roce 2012 je naopak jasně patrný v zemích jako Jižní Korea či Vietnam. V případě Japonska hrají vývozy do Ruska marginální roli a jsou velmi stabilní.
Zdroj: Natixis