V listopadu 2013 pořádal Whitney Tilson z malého hedge fondu Kase Capital Management prezentaci pro skupinu investorů. Hovořil o společnosti Lumber Liquidators. Té v předchozích dvou letech prudce rostly zisky a cena akcie se zvýšila více než sedmkrát. Tilson ale tvrdil, že je zralá na otevírání krátkých pozic, protože cena spadne. Domníval se, že ziskové marže leží neudržitelně vysoko a měl podezření, že firma snižuje náklady nákupem ilegálně pokáceného dříví ze Sibiře. Firma to popírá, ale říká, že může čelit právním sporům souvisejícím s touto oblastí.
Několik měsíců po zmíněné prezentaci se Tilsonovi ozval člověk, který tvrdil, že celá věc je ještě vážnější. Podle něj firma šetří tím, že kupuje laminát vyrobený ze dřeva máčeného v čínských továrnách v karcinogenním formaldehydu. Tilson nechal laminát testovat u jedné laboratoře a ta našla koncentraci formaldehydu, která sedmkrát převyšovala kalifornský zdravotní limit. Tou dobou na problém poukazovali i jiní investoři. Krátké pozice na Lumber Liquidators se tak ukázaly jako dobrá sázka, protože po mediálních zprávách se cena akcie propadla o 25 %. Následně došlo k mírnému obratu, když firma zahájila PR protiofenzívu a trvala na tom, že její produkty jsou bezpečné. Celkově je ale cena akcie stále pod tlakem.
Prodej na krátko probíhá tak, že si investor akcii půjčí a prodá ji, jeho záměrem je pozdější nákup zpět za nižší cenu. Tyto prodeje jsou na trhu minimálně od sedmnáctého století. U Lumber Liquidators se ale objevuje nový jev – aktivistické prodeje na krátko. Ty byly dříve vnímány jako něco nepatřičného či dokonce ilegálního. Během krize roku 2008 došlo v řadě zemí k zákazu těchto prodejů u finančních titulů. Postoj regulátorů je také většinou skeptický. Když Bill Ackman shortoval MBIA, stal se dokonce předmětem vyšetřování ze strany regulátora. Není tak divu, že investoři, kteří se těmto obchodům věnují, se s tím obvykle příliš nechlubí.
V posledních letech se ale situace mění. V roce 2011 a 2012 se do popředí pozornosti dostala malá investiční společnost Muddy Waters. Stalo se tak díky tomu, že poukazovala na nezákonné činnosti v řadě čínských firem, které jsou listovány na amerických burzách. Minulý rok zase společnost Gotham City Research vydala analýzu týkající se pochybných účetních metod ve španělské telekomunikační společnosti Gowex. Během několika dní došlo k rezignaci jejího vedení a firma spadla do bankrotu. Bitvy mezi investory a firmami se nyní dostávají do popředí zájmu médií – příkladem je Ackmanova sázka proti společnosti Herbalife.
Řada investorů je z aktivit shortařů nervózní a tvrdí, že mají motivaci k tomu, aby dostali cenu akcií dolů lživými nařčeními. Při dosažení dna shrábnou peníze a zmizí. Tímto tvrzením se brání i Lumber Liquidators, která tvrdí, že je obětí „malé skupiny shortařů, kteří navzájem spolupracují“. Aktivisté ze stran investorů využívajících prodeje na krátko jsou ale vítaní. Ceny tlačí nahoru různé faktory, včetně přehnané důvěry investorů v jejich schopnosti a neustálého sklonu k optimismu patrného na Wall Street. Prodeje na krátko jsou vyvažující silou, která pomáhá diverzifikovat názory, a tudíž přispívá ke zdraví trhů. Jedna studie z roku 2007 ukazuje, že trhy, kde jsou prodeje na krátko povoleny, jsou efektivnější.
Aktivisté ze stran investorů mohou také hrát klíčovou roli při odhalování nezákonného chování. Detaily finančních výkazů se na trzích obvykle moc neřeší, analytici by tím riskovali to, že si znepřátelí někoho z řad svých klientů. Regulátoři zase nemají dost zdrojů na to, aby zkoumali každou z tisíců firem. Ti, kteří využívají prodeje na krátko, mají ale k odkrývání nekalých praktik motivaci. Nejznámějším příkladem je James Chanos, který u Enronu tvrdil, že císař je nahý. Je pravda, že tito investoři se často mýlí a může se ukázat, že tomu tak je i v případě Lumber Liquidators. To, že se tato firma brání útokem na investory, je ale důvodem k zamyšlení. Pokud na špatné zprávy reagujete útokem na posla, může to znamenat, že jde o zprávy pravdivé.
Zdroj: The New Yorker