Evropské akcie jsou v kurzu, hotovost proudí do všech možných fondů, které se zaměřují na akcie v eurozóně. Za tím vším je dost atraktivní příběh: Slabší měna, aktivistická centrální banka a zlepšující se ekonomika. Na rozdíl od Spojených států, kde ziskové marže leží na mimořádně vysokých úrovních a je možný jejich pokles, evropské marže jsou pod tlakem. To pro řadu investorů znamená, že existuje vyšší pravděpodobnost jejich budoucího růstu. A díky vysokému podílu fixních nákladů by tento růst mohl být značný. Realita je ale zatím taková, že provozní zisky za posledních 12 měsíců klesly pod úroveň dosaženou během krize po pádu Lehman Brothers.
V grafu je vývoj zisků za posledních 12 měsíců zobrazen červeně, modře je vyznačen vývoj zisků očekávaných (posunut o jeden rok):
Analytici tedy čekají, že příští rok dojde k obratu v ziskovosti. Ale i kdyby se ziskovost zlepšila tak, jak se očekává, evropské akcie stále nelze považovat za levné. Z dlouhodobějšího hlediska by jejich valuace byla atraktivní, pokud by se ziskové marže dostaly na předkrizové úrovně. Pak by byla valuace evropských akcií mnohem atraktivnější než valuace akcií amerických.
Veškeré zlepšování zisků ale zatím zůstává pouze v oblasti projekcí. Zisky skutečné v tuto chvíli obratem neprocházejí a naopak se pohybují hluboko pod úrovněmi, které byly očekávány před rokem. Pokud mají evropské akcie alespoň zůstat na současných úrovních, bude muset skutečně dojít k očekávanému růstu.
Autorem je James Mackintosh.
Zdroj: FTAlphaville