Program nákupu státních dluhopisů a dalších cenných papírů, kterým se Evropská centrální banka (ECB) snaží podpořit hospodářský růst v eurozóně, funguje. Jeho příznivé dopady se však projeví v plné míře pouze v případě, že vlády zavedou potřebné reformy. Shodli se na tom podle zápisu z dubnového zasedání vedoucí představitelé ECB.
Banka v lednu oznámila, že se rozhodla zahájit takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky, které zahrnuje tisk nových peněz a nákupy vládních dluhopisů. Uvedla tehdy, že do ekonomiky eurozóny bude od března pumpovat asi 60 miliard eur (více než 1,6 bilionu Kč) měsíčně. Program by měl trvat minimálně do září příštího roku, takže celkem by měla banka ekonomice dodat asi 1,1 bilionu eur (zhruba 30 bilionů Kč).
Na dubnovém zasedání činitelé banky podle zápisu dospěli k závěru, že rizika spojená s kvantitativním uvolňováním měnové politiky byla zveličována a že v měnové politice ECB nejsou zapotřebí změny. "Členové (Výkonné rady ECB) se shodli, že je třeba klást důraz na stabilní kurz měnové politiky," píše se v zápisu.
Banka v zápisu rovněž uvedla, že vlády členských zemí eurozóny musí pokročit v realizaci strukturálních reforem a uskutečnit opatření ke zlepšení podnikatelského prostředí.
Kvantitativní uvolňování měnové politiky nyní podle agentury Reuters podporuje poskytování bankovních úvěrů a pomáhá v boji proti deflaci v eurozóně. Hrubý domácí produkt eurozóny v prvním čtvrtletí stoupl o 0,4 procenta proti předchozím třem měsícům. To představuje nejprudší nárůst za téměř dva roky. V dubnu se eurozóna vymanila z deflace, když spotřebitelské ceny zůstaly v meziročním srovnání beze změny po březnovém poklesu o 0,1 procenta.
Zdroj: ČTK