Zprávy z Česka se v celostátních německých médiích příliš často nevyskytují. A když už se přeci jen nějaká najde, nebývá to vždy v kontextu, který by pohladil naše ego – jako pars pro toto stačí uvést některá vystoupení našich posledních prezidentů. Trocha smůly jistě spočívá v tom, že šampióny býváme zpravidla v menšinových žánrech. Jaromíra Jágra docení po zásluze jen fanoušci ledního hokeje, kterých je ovšem v Německu poskrovnu – jinak by Němci neopouštěli z mistrovství světa před čtvrtfinále. Tím, že držíme první místo na světě ve spotřebě piva na hlavu, zaimponujeme nanejvýš spřízněným bavorské pijákům. V Berlíně si spíše lámou hlavu nad tím, jaké že vlastně postoje Česká republika zastává ve vztahu k evropské integraci a putinovskému Rusku...
O to více zahřeje našince u srdce, když internetová edice respektovaných celoněmeckých novin nabídne čtenářům na titulní straně hospodářského zpravodajství grafiku s desítkou hospodářsky nejvyspělejších evropských regionů. Překvapivě se totiž mezi nimi ocitla i Praha, která - měřeno ukazatelem HDP na hlavu v paritě kupní síly (HDPpcPPS) – dosahovala v roce 2013 úžasných 173 % průměru EU! Dříve než se začneme tetelit uspokojením, že se nám po čtvrtstoletí konečně podařil vysněný comeback mezi evropskou ekonomickou elitu, zastavme se a chvíli pouvažujme o tom, o čem uvedené číslo skutečně (ne)vypovídá.
Není radno zapomínat například na to, že z ekonomické vyspělosti jednoho regionu nelze jednoduše usuzovat na vyspělost celé země. Spíše na její vnitřní heterogenitu, která v případě České republiky, bohužel, patří k největším. Hodnota HDPpcPPS pro Prahu je 2,1 násobkem českého průměru, hůře na tom je už jen Bratislava (2,5) a vnitřní Londýn (3,0). Pro srovnání: v Nizozemsku i Švédsku je hodnota HDPpcPPS pro nejbohatší region pouze 1,4 násobkem republikového průměru.
Dále je třeba vzít v úvahu, že sledovaný ukazatel měří velikost hodnoty nově vytvořené v průběhu roku tržními subjekty, které mají na dotyčném území své sídlo. Jinými slovy: HDPpcPPS nepostihuje, jaká část nové vytvořené hodnoty v regionu zůstává a pomáhá ho rozvíjet, ani to, že nově vytvořená hodnota mohla vznikat kdekoliv ba území ČR a Praze být následně přiřazena jen formálně, díky tomu, že mnoho firem považuje za dobrou vizitku mít sídlo v metropoli. Stejně tak HDPpcPPS vůbec nezohledňuje mimotržní, přerozdělovací procesy, které mohou komfort života lidí v regionu významně modifikovat.
Komu by předchozí dva odstavce nestačily k tomu, aby umístění Prahy v první desítce nejbohatších evropských regionů nepřeceňoval, nabídnu závěrem ještě argument třetí, opírající se o ryze subjektivní vyhodnocení vlastních cestovatelských zážitků :o) Ve zmiňované grafice vytvořené na základě dat z Eurostatu se Praha umístila tři příčky za Bratislavou, zato ale jeden stupeň nad Horním Bavorskem (s centry jako jsou Mnichov, Ingolstadt nebo Garmisch-Partenkirchen). Kdo nevěří, ať do Eurostatu běží…
Martin Kupka
Pozice: hlavní ekonom ČSOB
Martin Kupka je od roku 2002 ředitelem investičního výzkumu a hlavním ekonomem ČSOB. Vystudoval obor ekonomicko-matematické výpočty na pražské VŠE, postgraduální studium absolvoval na PgÚ ČSAV v Praze a GIIS v Ženevě. V první polovině 90. let přednášel makroekonomii na Fakultě sociálních věd UK, byl ekonomickým poradcem ministra na MHPR ČR a působil jako makroekonomický analytik pro středoevropský region v NRI ve Vídni. Od roku 1995 do roku 2002 pracoval Martin Kupka jako vedoucí ekonomického výzkumu ve skupině Patria Finance, s výjimkou období 1999-2001, kdy řídil strategii a výzkum v pražské Raiffeisenbank.
Témata: přijetí eura, ekonomická transformace, hospodářská politika ČR a EU.