Zadluženost české ekonomiky vůči zahraničí na konci března vyskočila na téměř 105 mld. EUR a odpovídá tak necelým 67 % HDP. Nejde samozřejmě o veřejný dluh, ale o závazky tuzemských firem, bank včetně centrální banky a vlády vůči zahraničí. Za poslední rok se zadlužení ČR zvýšilo o téměř 7 mld. EUR a to v důsledku rostoucích vkladů zahraničních subjektů v tuzemských bankách. Otázkou je proč.
Co je na ČR až tak zajímavého, aby stálo za to směřovat svoje depozita právě sem? Vysvětlení nebo spíše spekulací může být několik. Jedním z nich (bez uvedení pořadí) je třeba zvyšující se aktivita firem se zahraničním „původem“ na českém trhu. S tím jak podniky formálně mění své sídlo do zahraničí, stávají se nerezidenty. Jejich vklady se tak vlastně proměňují na zahraniční závazky. Dalším důvodem může být atraktivita extrémně levných eur v zahraničí jako zdroje financování v tuzemsku. Získávání eur za zápornou sazbu a jejich uplatnění na tuzemském trhu může být rozhodně zajímavou příležitostí pro banky i firmy. Závazky ostatních subjektů se vůči zahraničí za poslední rok měnily jen minimálně.
Zahraniční dluh na první pohled vypadá impozantně vzhledem k tomu, na jaké hodnoty jsme byli dříve zvyklí. Na druhou stranu nelze zapomenout, že v mezičase se změnila metodika, takže na dřívější 40% podíly vůči HDP můžeme v klidu zapomenout. Faktická úroveň dluhu proto není nadále hrozbou pro českou ekonomiku ani případně pro devizový kurz koruny.