Šílené nápady USA a zodpovědnost východní Evropy za uprchlickou krizi

Jeden známý člen parlamentu České republiky mi nedávno řekl: „Bývali jsme pod dohledem Moskvy. Nyní se hodně lidí domnívá, že jsme pod dohledem Bruselu.“ Takový komentář jasně ukazuje, jak je nyní Evropa rozdělena ohledně názorů na řešení uprchlické krize. Příliv uprchlíků je nyní největší od války na Balkáně a Evropská komise se tak snaží rozdělit 160 000 imigrantů, kteří dorazili do Řecka, Maďarska a Itálie.

Podpora uprchlíků je znatelná zejména ze západní Evropy. Tamní společnost je mnohem více heterogenní a má zkušenosti se začleňováním imigrantů z bývalých kolonií. Země východní Evropy ale protestují proti tomu, aby jim někdo jiný říkal, jak se mají chovat. „Jsme přesvědčeni, že bychom měli sami rozhodovat o tom, kolik lidí můžeme přijmout a nabídnout jim pomoc,“ řekl například český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek na společné tiskové konferenci zástupců jeho země, Maďarska, Polska a Slovenska.

Země takzvané Visegrádské čtyřky mají pocit, že migranti by měli být přijímáni na základě dobrovolného rozhodnutí. K tomu požadují lepší ochranu hranic Schengenského prostoru, tvrdší postup vůči pašerákům uprchlíků a zjednodušení procesu vracení uprchlíků do země jejich původu. Uprchlická krize přitom jen tak nepomine. Podle agentury Frontex překročilo hranice EU od ledna více než 340 000 lidí. Atraktivní pro ně byla zejména cesta přes Maďarsko. Míří ale většinou do bohatších částí Evropy.

Podle zemí východní Evropy je pohyb uprchlíků směrem do západní Evropy správný. Tyto země se totiž domnívají, že nenesou žádnou zodpovědnost za situaci, která krizi vytvořila. Slovenský premiér Robert Fico například tvrdí, že jeho země „nemá absolutně nic společného“ s destabilizací situace na Blízkém východě. „Byli jsme to my, kdo bombardoval Libyi? Zlikvidovali jsme režim v Iráku? Destabilizovali jsme situaci v Sýrii? Máme k těmto oblastem vůbec nějaký vztah? Nemáme v této souvislosti vůbec žádnou zodpovědnost,“ tvrdí Fico. Jeho země tak podle jeho názoru nemůže akceptovat, aby někdo jiný rozhodoval o počtu uprchlíků, které přijme.

Český prezident Miloš Zeman viní ze současné uprchlické krize také invazi ze strany západních zemí. Podle jeho názoru má současná vlna uprchlíků kořeny v šíleném nápadu Spojených států intervenovat v Iráku, kde se údajně měly nacházet zbraně hromadného ničení. Žádné takové zbraně se ale nenašly. Zemanovy obavy související s chaosem, který západní země na Blízkém východě zanechaly, jsou opodstatněné. Příliv uprchlíků se nezastaví, dokud neustanou boje. V současné době není ani zdaleka jasné, kdy se tak stane a jak celý konflikt v Sýrii skončí.

Německá kancléřka Angela Merkelová uznává, že je důležité „řešit jádro problému“. Britský premiér David Cameron zase hovoří o tom, že krize bude vyžadovat více intervencí Západu. Podle něj je nejdůležitější „přinést mír a stabilitu do části světa, ze které uprchlíci přicházejí“. Problém podle něj nelze vyřešit jen tím, že bude přijímán neustále rostoucí počet uprchlíků. Už nyní se přitom hovoří o tom, že uprchlická krize je nejhorší od druhé světové války. Stále ovšem není jasné, zda Západ dokáže na Blízkém východě a v severní Africe podpořit pokrok správným směrem. Zatím nejsou patrné známky toho, že by se blížil konec války v Sýrii, a to samé platí o ozbrojených konfliktech v Afghánistánu a Iráku. Konec krize je tak v nedohlednu.

Autorem je Adriel Kasonta z Bow Group

Zdroj: The American Conservative