Za pouhých šest týdnů se vedoucí světoví představitelé sejdou v Paříži, aby jednali o nové globální dohodě o klimatických změnách. K dnešnímu dni předložilo 150 zemí podrobné plány, jak navedou své ekonomiky na pružnější nízkouhlíkovou trajektorii. Tyto plány představují první generaci investic, které je potřeba učinit v zájmu vybudování konkurenceschopné budoucnosti bez nebezpečných úrovní emisí oxidu uhličitého, hlavní příčiny současného globálního oteplování.
Přechod na čistší budoucnost bude vyžadovat jak akci vlád, tak i správné pobídky pro soukromý sektor. Středobodem by měla být silná veřejná politika, která uhlíkové znečištění označí cenovkou. Vyšší cena za paliva, elektřinu a průmyslové činnosti založené na uhlíku bude motivovat k používání čistších paliv, úsporám energie a podpoře přechodu na zelenější investice. Opatření, jako jsou uhlíkové daně a poplatky, programy obchodování s emisemi a další mechanismy oceňování, mohou v kombinaci s odbouráním neefektivních dotací zajistit firmám a domácnostem jistotu a předvídatelnost, které potřebují k dlouhodobým investicím do klimaticky „chytrého“ rozvoje.
Mezinárodní měnový fond se soustředí na reformu fiskálních systémů členských zemí tak, aby vybíraly vyšší příjmy z daní na uhlíkově intenzivní paliva a naopak nižší příjmy z jiných daní, které poškozují hospodářský výkon, například daní z práce a kapitálu. Výsledkem oceňování uhlíku tak mohou být chytřejší a efektivnější daňové systémy, nikoliv vyšší daně.
Uhlíkové daně by se měly vztahovat na veškeré emise z fosilních paliv. Cena musí být natolik vysoká, aby se z výtěžku daly plnit ambiciózní ekologické cíle podle národních podmínek, a musí být stabilní, aby podněcovala firmy a domácnosti k investicím do čistých technologií. Správa uhlíkové daně je jednoduchá a lze při ní vycházet z již existující spotřební daně na paliva, která je ve většině zemí dobře zavedená.
Stanovení ceny za uhlík bude v nejlepším zájmu mnoha zemí vzhledem k řadě domácích ekologických přínosů. Například spalování čistších paliv přispívá k omezení znečištění ovzduší, které podle Světové zdravotnické organizace v současné době způsobuje přibližně 3,7 milionu předčasných úmrtí ročně.
Je nezbytně důležité řešit dopad reforem v oblasti cen energií na zranitelné skupiny ve společnosti. Ruku v ruce s těmito reformami proto musí jít mimo jiné úpravy fiskálních systémů a sociálních záchranných sítí, aby se zajistilo, že reformy nepoškodí chudé lidi.
Skupina Světové banky podporuje státy a firmy, které rozvíjejí klimaticky šetrnou veřejnou politiku, investují do trhů s uhlíkem a zkoušejí finanční inovace, aby usnadnily přechod na nízkouhlíkovou budoucnost. Své zkušenosti a globální vliv pak skupina předává dále formou osvěty a výměny poznatků prostřednictvím programů typu Partnerství za připravenost trhů.
Na základě těchto zkušeností jsme po boku OECD vyvinuli počáteční principy, které pomáhají vést a inspirovat budoucí schémata oceňování uhlíku. Budou-li státy, regiony a firmy z těchto principů čerpat, mohou rychleji řešit klimatické problémy, jimž všichni čelíme. Tyto principy jsou založené na spravedlnosti, souladu politik a cílů, stabilitě a předvídatelnosti, průhlednosti, účinnosti a nákladové efektivitě, ale i na spolehlivosti a ekologické integritě.
Abychom pomohli dosáhnout klimatických cílů, musíme podpořit dialog o nezbytných politických opatřeních, a to před pařížskou konferencí o klimatických změnách i po ní. Proto vyhlašujeme „Panel pro ocenění uhlíku“, který svede dohromady hlavy států, vedoucí představitele měst a zemí i zástupce předních firem a naléhavě vyzve státy a firmy z celého světa, aby stanovili cenu uhlíku.
Zmínění představitelé už podnikli ve svých zemích a regionech kroky k ocenění znečištění uhlíkem a k urychlení zelenějších investic. Patří mezi ně německá kancléřka Angela Merkelová, chilská prezidentka Michelle Bacheletová, francouzský prezident François Hollande, etiopský premiér Hailemariam Desalegn, filipínský prezident Benigno Aquino III, mexický prezident Enrique Pena Nieto, guvernér Kalifornie Jerry Brown nebo starosta Rio de Janeira Eduardo Paes.
Politiku oceňování uhlíku už zavádí přibližně 40 národních vlád včetně vlády v Číně, která je největším světovým emitentem, a také 23 měst a regionů, jež stanovují cenu uhlíku. Rovněž řada dalších vlád reformuje ceny energií a více než 400 firem uvádí, že dobrovolně používají vnitřní cenu uhlíku. To dává smysl. Špičkové společnosti musí efektivně řídit zranitelnost vůči klimatickému riziku, aby dosáhly vyšších zisků a zajistily si stabilnější příjmy.
Všechny tyto počiny jsou vítané, avšak pokládáme je za pouhé počáteční kroky. Společně s vedoucími představiteli zasedajícími v Panelu pro ocenění uhlíku vyzýváme světové vlády, aby v zájmu planety a budoucích generací využily této chvíle a přisoudily znečištění uhlíkem takovou cenu, jež bude odrážet napáchané škody na životním prostředí. Jsme připraveni podpořit vlády, které začnou jednat. Čím déle budeme vyčkávat, tím nákladnější a obtížnější bude pro nás všechny – a také pro naše děti a vnoučata – ochránit planetu.
Jim Yong Kim je prezidentem Skupiny Světové banky. Christine Lagardeová je generální ředitelkou Mezinárodního měnového fondu.
Copyright: Project Syndicate, 2015.
www.project-syndicate.org