Blýská se mědi na lepší časy?

Poptávka po mědi v Číně v posledních týdnech zesílila, nicméně podle odborníků z odvětví je spíše nepravděpodobné, že by tento trend měl mít delšího trvání případně, že by dokonce signalizoval obrat k oživení na trhu červeného kovu, který je často považován za vůdčí ukazatel ekonomického růstu. Nárůst čínského dovozu mědi je totiž do značné míry zapříčiněn kupujícími, kteří těží z nízkých cen a doplňují zásoby spíše než vyšší průmyslovou spotřebou kovu, který je široce využíván v energetickém nebo stavebním sektoru.

Obrat na poptávkové straně by tak mohl být spíše než znakem dlouhodobějšího vzpamatování se jen krátkodobým měděným zábleskem v rámci zpomalení růstu poptávky po červeném kovu ze strany jeho největšího světového spotřebitele. Cena mědi právě vlivem zpomalujícího růstu čínské ekonomiky a její přeměny z výrobou a vývozem poháněného hospodářství na více spotřebitelsky tažený ekonomický růst, v posledních šesti měsících padala. Je to právě Čína, která obstarává téměř polovinu světové měděné spotřeby. V letošním roce se očekává, že právě spotřeba druhé největší ekonomiky světa dosáhne 23 milionů tun. Odhady letošního růstu čínské poptávky po mědi se víceméně pohybují v rozmezí 0 až 3 procenta.

Když uvážíme, že v loňském roce tento růst odpovídal zhruba7 procentům, je nasnadě, proč se letos cena červeného kovu na Londýnské kovové burze v srpnu propadla na šestileté minimum 4855 dolarů za tunu, tedy dokonce pod hranici 5000 dolarů. Oproti vrcholu z letošního května na 6481 dolarů se tehdy cena mědi propadla o 25 procent. Cena červeného kovu se sice odlepila od srpnového minima a dostala se zpět nad hranici 5000 dolarů na zhruba 5100 dolarů za tunu, k tomuto oživění však mědi nedopomohlo nic jiného než její dovoz do Číny, který v září stoupl oproti srpnu o více než 20 procent na 351956 tun.


Cena mědi na londýnské LME za posledních 6 měsíců.

Dalším pozitivním faktorem mohlo být srpnové snížení zásob v celních skladech z 500000 na 400000 tun. Vyskladňování kovu totiž v tomto případě vede k placení daně z přidané hodnoty a naznačuje tudíž skutečnou poptávku po mědi. Z dlouhodobého hlediska se však může jednat pouze o falešný signál vzhledem k tomu, že nižší ceny mědi mohly pouze nabudit nejen výrobní společnosti ale i Čínskou kancelář státních rezerv k nákupu kovu s cílem navyšování zásob spíše než k průmyslovému využití.

Hromadění zásob bylo do značné míry podpořeno i otevřeným arbitrážním rozdílem mezi cenou mědi na londýnské LME a na Šanghajské burze futures. Ceny červeného kovu v Londýně se částečně kvůli srpnové devalvaci jüanu dostaly pod šanghajskou cenu, což se odrazilo i na datech o zásobách. Více se snížily právě ty registrované na LME.

Pro růst cen mědi mluví očekávaní oživení čínského nemovitostního trhu podpořené nárůstem bankovních úvěrů pro realitní developery nebo hypotečních úvěrů ve třetím čtvrtletí. Navíc vláda přislíbila investice do energetické infrastruktury v hodnotě nejméně 315 miliard dolarů. Proti však hovoří sezónní faktory, poptávka po mědi je totiž v zimním období obvykle menší.

Zdroj: RTRS, WSJ, BBG