Většina ekonomů nyní tvrdí, že centrální banky svou politikou a trhy svým chováním ukázaly, že nula už není pro nominální sazby nepřekročitelnou hranicí. Pokles sazeb a výnosů dluhopisů pod nulu pak obvykle analyzují jako další změnu směrem k uvolněnější monetární politice. Nejsem si ale jistý, že to je vhodný pohled na věc. Finanční systém totiž není nastaven tak, aby byl schopen dlouhodobě pracovat s negativními sazbami a s ní spojeným zploštěním výnosové křivky.
Dalším negativním faktorem je možný přesun jednotlivců mimo finanční systém, který jim v současné době zpoplatňuje ukládání depozit a úspor. Není divu, že například v Japonsku došlo k prudkému růstu prodejů nemovitostí poté, co se Bank of Japan nečekaně rozhodla následovat ECB a posunout sazby do záporu. Pokud bude tento trend pokračovat, lidé i společnosti se budou v oblasti svého finančního zajištění stále více spoléhat sami na sebe a ne na systém společného zajištění. To by pak mohlo znamenat zpomalení ekonomické aktivity a větší fragmentaci finančního systému, který bude těžší monitorovat a regulovat.
Pokud negativní sazby klesnou pod úroveň, kterou je možné považovat za rozumnou a udržitelnou, může se změnit i samotný základ fungování trhů. Určitým náznakem je v tomto ohledu vývoj na měnových trzích, ke kterému došlo poté, co BoJ a ECB posunuly sazby do záporu. Namísto toho, aby euro a japonský jen oslabily, došlo k posílení jejich kurzu. Jde o kontraintuitivní pohyb, který zčásti odráží určitý posun Fedu směrem k holubicím. Tento posun totiž znamená, že úrokové diferenciály nakonec nebudou tak vysoké, jako kdyby se Fed držel své původní politiky.
Je ale možné, že ve hře je ještě něco většího. Může totiž docházet k tomu, že úrokové diferenciály už nehrají při nastavení měnových kurzů takovou roli jako dříve. Namísto těchto diferenciálů investoři věnují stále větší pozornost faktorům jako schopnost lidí stahovat kapitál ze zahraničí. Právě v Japonsku by takový posun ve smýšlení investorů vyvolával významné obavy.
Na problematiku negativních sazeb se musíme dívat otevřeně. Asi třetina globálního vládního dluhu se nyní obchoduje s negativními výnosy a zejména různé behaviorální vlivy mohou změnit chování trhů a ekonomiky. Pokud se tak stane, bude třeba úplně nových oceňovacích modelů na měnových trzích, změní se korelace mezi jednotlivými třídami investičních aktiv, trhy budou náchylnější k prudkým pohybům, porostou prémie za likviditu.
Autorem je Mohamed A. El-Erian.
Zdroj: Bloomberg