Trump zvyšuje riziko jaderné války

Hillary Clintonová jako kandidátka demokratů na post prezidentky USA před několika dny uvedla, že Donald Trump představuje riziko s ohledem na jaderné zbraně. Nejde podle ní jen o to, že tento člověk by měl „prst na spoušti jaderného arzenálu“. Trump například tvrdí, že Spojené státy by už neměly vojensky podporovat Japonsko a to by se mělo samo vyzbrojit jadernými zbraněmi. Trump disponující těmito zbraněmi by určitě budil obavy, ale možná ještě horší je to, že v jejich získání podporuje i ostatní.

Po celých 70 let američtí prezidenti chápali jednoduchou logiku: Čím více zemí bude mít jaderné zbraně, tím pravděpodobnější je nukleární válka, ať už vyvolaná záměrně či omylem. Současný republikánský kandidát ale podporuje rozšíření těchto zbraní, které jsou tak destruktivní, že od jejich svržení na Hirošimu a Nagasaki už nikdy použity nebyly. Trump tvrdí, že pro Spojené státy by bylo lepší, kdyby země jako Japonsko a Jižní Korea tyto zbraně také vlastnily. Možná to podle něj navíc platí i o Saúdské Arábii. Trump se sice nyní snaží tato svá prohlášení popírat, ale CNN jasně ukázala, že je skutečně učinil.

Pokud si Trump takto protiřečí, je vůbec těžké brát vážně všechna jeho prohlášení týkající se zahraniční politiky. V případě jaderných zbraní ale jde o příliš závažné téma. Trump coby prezident USA by mohl posunout celý svět o desítky let zpět. Dosavadní americké vlády se všemožně snažily o to, aby docházelo k omezení jaderných programů po celém světě. V šedesátých letech mělo tyto zbraně 23 zemí, nyní to je pouze 9 států.

Trump své názory zakládá na pomýlené představě, že Spojené státy jsou slabé a nejsou schopny rozšiřování jaderných zbraní bránit. Japonsko a Korea podle něj budou jaderné zbraně chtít, protože nebudou věřit v sílu USA a nebudou se nikoho ptát, zda je mohou získat. Podle Trumpa „je to pouze otázkou času“. Jenže ani Henry Kissinger, o kterém Trump prohlašuje, že byl nejvýznamnějším diplomatem v historii, podobnou politiku nepodporoval. Naopak v roce 1975 tlačil na Jižní Koreu, aby se nesnažila o jaderné zbrojení.

Postoj k jadernému zbrojení není otázkou pravicovosti či levicovosti. Ronald Reagan patřil mezi jeho největší odpůrce. Při své návštěvě Tokia řekl, že „jaderná válka nebude mít nikdy vítěze a nikdy k ní nesmí dojít“. Podle vlastních slov snil o tom, že všechny jaderné zbraně zmizí z povrchu zemského. Je přitom faktem, že pokud by nyní došlo k novým závodům ve zbrojení, riziko by bylo ještě větší než během vlády Reagana. Ten často používal jemnou diplomacii a neustále uklidňoval spojence, že Spojené státy za nimi stojí a jaderných zbraní jim tudíž není třeba. Trump se svým bombastickým stylem naopak moc důvěry u spojenců nebudí.

Dříve proti sobě stály pouze Spojené státy a Sovětský svaz, dnes je ale možnost konfliktu větší. Žijeme v multipolárním světě, kde má řada zemí rozdílné motivy, cíle a schopnosti. Potenciál pro nestabilitu je tak větší. Mezi nejrizikovější regiony patří východní Asie, kde jsou patrné silné tlaky mezi jednotlivými zeměmi a riziko ještě zvyšuje nepredikovatelné chování Severní Koreje. Mark Fitzpatrick z International Institute for Strategic Studies tvrdí, že právě tato země by mohla jaderné zbraně použít, kdyby polevila podpora Spojených států směrem k Jižní Koreji. Rizik je ale mnohem více a patří mezi ně i nezamýšlená aktivace zbraní či pomýlený generál, který se rozhodne, že jadernou zbraň použije.

Trump se začal stylizovat do role politika, který bere zahraniční politiku velmi realisticky. Jenže on není realista, ale radikál. Stephen Walt říká, že realista „hovoří tiše a v ruce má velký klacek“. Trump je zvyklý na to, že hodně křičí a velkým klackem neustále máchá kolem sebe“. A jeho křik už nyní znatelně poškodil vztahy mezi USA a jejich spojenci.

Autorem je Sam Kleiner.

Zdroj: The Atlantic