Sebastianovi Kurzovi je 29 let a tento Rakušan je tudíž nejmladším ministrem zahraničí na světě. Během posledních prezidentských voleb v jeho vlasti dalo téměř 50 % voličů svůj hlas pravicovému populistovi Norbertu Hoferovi. Pro řadu jiných evropských zemí to byl šok, ale ministr tvrdí, že celá věc je složitější, než jak bývá obvykle popisována. V Rakousku panuje velká nespokojenost se současnou vládou a celým politickým systémem. Z velké části proto, že nejsou prováděny potřebné reformy.
Druhým důvodem, který pomohl pravicovým extrémistům, je uprchlická krize. O azyl v Rakousku zažádalo minulý rok 90 000 lidí. V přepočtu na hlavu to je druhý nejvyšší počet ze všech evropských zemí. Řada politiků přitom lidem tvrdila, že nekontrolovaný příliv imigrantů není problémem ani z bezpečnostního hlediska, ani co se týče integrace. A výsledkem je právě růst popularity populistických stran, který ale není jen specifikem Rakouska.
„Nevím, proč Rakušany nazývat fašisty či idioty. Nejsme jedinou zemí, kde se podpora voličů přesouvá směrem k pravici. Stále větší část stranicky nevyhraněných voličů je nespokojená a je jasné, že tradiční strany se dlouho domnívaly, že úspěch ve volbách mají jistý,“ říká Kurz. Souhlasí navíc s názorem, že nespokojenost voličů se stále více týká i celého evropského projektu: „Pokud se podíváme na situaci v EU, musíme si přiznat, že jsou zoufale potřeba změny. Unii musíme posílit tam, kde se řeší velké věci. Jednotlivé země musíme naopak nechat více rozhodovat v méně významných oblastech.“
„Rád bych viděl Evropu, která má silnou zahraniční politiku a silnou politiku obrany. Její strategie by také měla zajišťovat ekonomický růst a řešit problémy spojené s uprchlickou krizí. Možná ale nemusíme mít unii, která požaduje, aby restaurace informovaly o alergenech v nabízených jídlech. Pokud dochází k takovým věcem, vytváří to pocit, že EU má pomýlené priority,“ tvrdí ministr.
Podle Kurze nabádala politika otevřených hranic k cestě do Evropy i řadu lidí, kteří nepřicházeli ze Sýrie. Bylo tak naprosto v pořádku, že Rakousko přerušilo západní balkánskou cestu, i když se tento krok setkal s velkým odporem. V současné době ale už je podle ministra jasné, že šlo o krok správný. Od svých německých kolegů z parlamentu a ministerstev prý dokonce dostává pozitivní reakce. V Německu se však objevily i hlasy, které tvrdily, že Rakousko se vrací do doby monarchie a snaží se uplatnit svou moc v regionu. Podle Kurze byl ale jediným důvodem pro uzavření balkánské cesty „obrovský nedostatek zdrojů a následná nutnost zastavit příliv uprchlíků“. Němci pak prý musí sami posoudit, zda tento krok prospěl i jim, nebo ne.
Co je hlavní příčinou poklesu počtu uprchlíků – uzavření balkánské cesty či dohoda s Tureckem? Na tuto otázku ministr odpověděl, že to nelze přesně říci, uzavření balkánské cesty ale mělo význam velký. Uznal to nakonec i řecký ministr zahraničí. V současné době totiž už cesta do Evropy není tak lákavá, spolupráce s Tureckem pak může být dalším „stavebním blokem“, který by mohl situaci ještě zlepšit. Před přílišným spoléháním se na Turecko ale Kurz varuje. Dohoda s ním by měla představovat pouze „plán B“. Plánem A musí být „silná Evropa, která je připravena bránit své hranice sama. Pokud tomu tak nebude, budeme žít v Evropě, která je závislá na jiných zemích a „dokonce na osobách typu prezidenta Erdogana“. A taková závislost je nebezpečná.
„Lidem musí být poskytnuta podpora, ale ne tak, že dostanou lístek do střední Evropy. To pouze podpoří příliv dalších uprchlíků. Musíme být co nejdříve aktivní v libyjských vodách, aby lidé nemohli ani vyplout směrem k Itálii. K tomu je potřeba více humanitární pomoci, a to v oblastech, kde útěk začíná. Zároveň musí jasně zaznít, že to budeme my v Evropě, ne převaděči, kdo bude rozhodovat o tom, koho přijmeme. Jestliže se k nám někdo pokusí dostat ilegálně, svou šanci promarnil, říká ministr.
Ze strany Turecka je podle Kurze patrná snaha o omezení počtu uprchlíků, kteří míří do Evropy. Do Řecka podle něj nyní doráží asi 100 lidí denně, zatímco před rokem to bylo několik tisíc. „Tato turecká snaha ale může velmi rychle opadnout. My o našich fundamentálních hodnotách jednat nebudeme a Turecko v tomto smyslu žádné výjimky nedostane. Nesmíme se nechat vydírat a rozhodně nepodporuji dohodu s Tureckem uzavřenou za každou cenu,“ sdělil Kurz.
Zdroj: Der Spiegel