Prudký růst dluhů v čínské ekonomice vzbuzuje řadu obav. Čínská vláda je ale pevně rozhodnuta dosáhnout ambiciózního růstového cíle a dluhy tedy budou dál soustavně růst. Vláda chce letos dosáhnout zvýšení objemu úvěrů o 16 % a dosavadní vývoj ukazuje, že tohoto cíle by mohlo být dosaženo. Před časem se sice objevily spekulace o tom, že tato politika bude přehodnocena, ovšem následné komentáře ze strany centrální banky je vyvrátily.
V tuto chvíli tedy není pravděpodobné, že by došlo ke změně ekonomické politiky a my očekáváme, že ekonomický růst letos dosáhne 6,5 %. Nicméně argumenty pro omezení úvěrové expanze jsou skutečně pádné. Současné tempo této expanze je neudržitelné a náklady spojené se špatnou alokací zdrojů jsou vysoké. Na konci roku 2015 dosáhly špatné úvěry podle našich odhadů 14 % HDP. Útlum úvěrové expanze by sice přinesl i útlum ekonomické aktivity, Čína ale nemusí podnikat razantní kroky. Finanční krize je stále nepravděpodobným scénářem, protože úvěry jsou v naprosté většině poskytovány domácími subjekty a likvidita finančního systému je dostatečná.
Pokusili jsme se namodelovat scénář, ve kterém dojde k postupnému zlepšení alokace kapitálu v čínské ekonomice. V tomto scénáři by se poměr dluhů k HDP dostal na maxima v roce 2022 (dosáhl by 240 %). Poměr investic k HDP by do roku 2022 musel klesnout asi o 8 procentních bodů. Růst celé čínské ekonomiky by se pak v letech 2017–2018 pohyboval kolem 5 %. V delším období by se ale projevila lepší alokace kapitálu. A hlavně by v důsledku omezení dluhové expanze došlo k poklesu rizika na finančních trzích a následnému růstu důvěry.
Čínská vláda se drží dlouhodobého plánu, který počítá s tím, že mezi lety 2010 a 2020 dojde ke zdvojnásobení produktu. V současné situaci je ale nutné, aby začala hovořit o tom, že tento plán bude „v podstatě“ splněn. Pokud by například tempo růstu v letech 2017–2020 kleslo na 5,5 % ročně, HDP by do roku 2020 ve srovnání s rokem 2010 vzrostl o 98 %. Takové hrubé dosažení stanoveného cíle je určitě lepší než pokračující rychlá úvěrová expanze, která by měla sloužit dosažení velmi ambiciózních cílů.
V případě, že by došlo k omezení růstu dluhů, projevilo by se to na čínských dovozech a na cenách komodit. U některých ekonomik, které jsou na exportech komodit významně závislé, by se útlum projevil stejnou silou jako v samotné Číně. To stejné platí o zemích, které s Čínou sousedí. Vyspělé ekonomiky Severní Ameriky a Evropy by naopak reagovaly méně citlivě, ale dopad by byl stále znatelný. Konečný efekt by ovšem měl být i v případě celé světové ekonomiky pozitivní. Došlo by totiž k eliminaci jednoho z největších rizik a čínská ekonomika by stála na pevnějším základě.
Autory jsou Louis Kuijs a Alessandro Theiss z Oxford Economics.
Zdroj: FT, BeyondBrics