Rozhodnutí všeobecně uznávaného ekonoma Raghúráma Radžana, že se nebude ucházet o druhé funkční období v roli guvernéra Indické rezervní banky (RBI), pravděpodobně rozvíří indické finanční trhy, které ho považovaly za klíčový pilíř tamní ekonomiky. Investoři teď budou pitvat dopady jeho odchodu na schopnost měnových institucí zajistit cenovou stabilitu a podnítit růst, případně přebudovat bankovní soustavu, kterou sužují nesplácené půjčky.
Už od doby, kdy v čele amerického Federálního rezervního systému stanul Alan Greenspan, mají trhy i sdělovací prostředky sklon popularizovat a personalizovat instituce typu centrálních bank. Tento „Greenspanův efekt“ však může bránit věcné analýze.
Mezi RBI a vládou premiéra Nárendry Módího existovaly značné rozdíly v pojetí ekonomické politiky a napětí vybublávalo na povrch ve chvílích, kdy měli oficiální činitelé pocit, že Radžan svými veřejnými poznámkami překračuje mandát. Osobní útoky na Radžana v posledních měsících ovšem vyvolávají závažné otázky, které mají pro Indii vážné důsledky.
Nejdůležitější otázka zní: zachová si Módí strategicky nejednoznačný přístup k extremistickým prvkům ve své straně, nebo se projeví jako skutečný lídr, omezí tirády svých spolustraníků o klíčových státních institucích a začne věnovat větší péči výběru šéfů veřejných institucí?
Hlavním zdrojem útoků na Radžana byl Subramanian Swamy, nabubřelý politik připomínající Donalda Trumpa, muž se sklonem k bigotnosti a k divokým nařčením, jehož Módího Indická lidová strana (BJP) koncem dubna nominovala do Rady států (horní komory parlamentu). Skutečnost, že vláda vybrala do zákonodárného shromáždění navzdory odpudivé pověsti právě Swamyho a že není s to omezit jeho nevybíravé útoky, vyvolává spekulace, že si ho vyvolila právě proto, aby útočil na lidi, jejichž moc chce kabinet podkopat – na lidi jako Radžan.
Výraznou slabinou Módího vlády je její snaha s nikým si to ve vztahu k extrémistům z BJP příliš nerozházet. Jedním z důvodů útoků na Radžana byl jeho trvalý pobyt ve Spojených státech a tvrzení, že přestože je občanem Indie, „mentálně Indem není“.
Bylo to do očí bijící pokrytectví s ohledem na fakt, že Módí cestuje po světě a opěvuje úspěchy a přínos indické diaspory. Nejlepší a nejchytřejší Indové tak zřejmě smějí přispívat svým talentem jiným zemím, ale pokud pomáhají vlasti, jsou náhle podezřelí. A když už vlasti pomáhají, musí jejich pomoc směřovat soukromému sektoru, nikoliv sektoru veřejnému, v němž je o talenty nouze.
Počátkem června v projevu v americkém Kongresu Módí zdůraznil, že „pro moji vládu je skutečným písmem svatým Ústava“. Kádry BJP však zvyšují veřejné napětí – naposledy v Uttarpradéši, což je klíčový stát, v němž se mají napřesrok konat volby. Podněcování etnické a náboženské polarizace v zájmu zvýšení volebního zisku samozřejmě není jen výsadou BJP nebo Indie. Módího intervence s cílem uklidnit rozbouřené vody však postrádají autoritu a vášeň, které premiér projevuje jinde.
Obdobně pochybný je i úsudek jeho vlády při volbě šéfů veřejných úřadů, zejména v případě kulturních a vzdělávacích institucí. I kdyby za touto volbou stála vědomá strategie podkopávání center kulturní moci levice, jmenováním osob s chabými předpoklady vláda zbytečně vyvolává kontroverze.
Vzhledem k významu lidského kapitálu pro budoucnost Indie bude mít volba lidí pochybných kvalit do čela institucí vyššího vzdělávání zákonitě negativní ekonomické důsledky. I na tomto místě se sluší poznamenat, že vinu za zpolitizování a podkopání základů lidského kapitálu Indie nesou všechny politické strany v zemi. Vláda, která hájí své výsledky tvrzením, že není o nic horší než její předchůdkyně, se však zároveň nemůže označovat za nositelku změn, což Módí tak často činí.
Jistě, meze přijatelné veřejné rozpravy se mění na celém světě: Trump to ukazuje v nejstarší demokracii na planetě a lidé jako Swamy ztělesňují týž vývoj v demokracii největší. Každá rétorika však má své důsledky a tak nadaný politik, jako je Módí, si musí uvědomovat, že jeho spolustraníci, kteří veřejnými projevy podkopávají reputaci druhých, tím zároveň mohou oslabit právě ty instituce, které jsou pro jeho chvályhodné ekonomické ambice pro Indii klíčové.
Státní úředníci se prakticky nemohou bránit, když na ně tak otevřeně útočí prominentní politici. Volená vláda může mít odlišné politické názory než člověk stojící v čele centrální banky a má plné právo nejmenovat tohoto člověka do dalšího funkčního období. Pokud se však zřekne institucionálních rolí a norem slušného chování a začne přijímat známé provokatéry, pak odradí talentované a bezúhonné lidi, které zdravé a efektivní instituce potřebují. Stačí se zeptat Raghúráma Radžana.
Devesh Kapur je profesorem politologie na Pensylvánské univerzitě.
Copyright: Project Syndicate, 2016.
www.project-syndicate.org