Akcionářům největších světových bank se následující statistiky nebudou číst dobře. Jak totiž zjistil deník The Wall Street Journal ze statistik společnosti FactSet, dvacítka největších bank světa od začátku ledna 2016 odepsala na tržní hodnotě 465 miliard amerických dolarů. To je čtvrtina ceny akcií, s níž banky vstupovaly do tohoto roku. Z přehledu dvacítky největších světových bank dokázala v tomto roce zhodnotit své akcie jen americká .
Skupina zkoumaných bank zahrnovala Chase & Co, & Co., Corp., Inc., Group, , PLC, Holdings, PLC, PLC, UBS Group AG, Group AG, SA, SA, SA, SpA, AG, Banco SA, Industrial and Commercial Bank of China Ltd. a Mitsubishi UFJ Financial Group Inc.
Akcie bank ztrácejí, nemůže za to jen brexit
WSJ uvádí, že z tržní hodnoty akcií, uváděných v amerických dolarech, nejvíce ztratila italská Bank, když během roku odepsala téměř dvě třetiny ceny. Za ní následují peněžní domy , jenž ztratil na propadu cen akcií 56 %, , a , které shodně odepsaly 50 % z původní ceny akcií. Podle amerického deníku fakt, že se akcie bank prodávají za méně než polovinu jejich tržní hodnoty, vyvolává na trhu stále větší starosti.
, která je v USA silným hráčem na burze v New Yorku, má nyní tržní kapitalizaci nižší než Inc., která je regionální bankou s těžištěm svého podnikání na jihovýchodě USA. A společná tržní hodnota peněžních domů , a nedosahuje hodnoty amerického finančního kolosu , a to i přesto, že tržní hodnota akcií banky šla letos dolů o 20 %.
Ti, kdo připisují hlavní vinu ztráty hodnoty akcií bankovních domů jen brexitu, se ovšem podle deníku WSJ dopouštějí chyby. „Jen brexit totiž není na vině poklesu tržní hodnoty bankovních akcií,“ konstatuje WSJ. A to i přesto, že akcie peněžních domů prudce klesly právě po oznámení výsledků veřejného hlasování o setrvání Velké Británie v Evropské unii. Podle deníku je ale k tomu nutné ještě připočíst další faktory, mezi které rozhodně patří potíže čínské ekonomiky a jejího růstu, pohyby amerických úrokových sazeb a vývoj ceny ropy na trzích.
Budou banky navyšovat kapitál?
WSJ se také zamýšlel nad tím, jak banky budou k problému s poklesem tržní hodnoty akcií přistupovat. Objevuje se totiž požadavek na navýšení kapitálu bank, který ovšem podle WSJ většina institucí odmítla. „I přes negativní vývoj na kapitálových trzích, mnohé banky říkají, že navýšit kapitál nepotřebují,“ uvedl WSJ. A vzal si za důkaz i výsledky posledních zátěžových testů v USA, po kterých tamní centrální banka, FED, konstatovala, že velké americké banky mohou přečkat mimořádně špatné časy na trzích.
Podle WSJ ale může fakt, že se některé banky obchodují na kapitálovém trhu za méně než polovinu své hodnoty může znamenat hlubší problémy. A mezi ně deník řadí například dohady v rámci EU kvůli jednotným pravidlům ohledně pomoci vlád na záchranu bank. Vývoj tržních cen akcií bankovních institucí na trzích ukazuje, že investoři si u bank nejsou už tak jistí. Podle Václava Kmínka, analytika Patria Finance by měl být dopad brexitu na české banky, vzhledem k relativně nízké přímé vazbě, relativně malý.
„Dopad bude podle nás jen zprostředkovaný přes nižší než očekávaný růst HDP a pravděpodobně o něco prodloužené období extrémně uvolněné měnové politiky centrálních bank. České banky jsou dostatečně kapitalizované a dokáží překonat i mnohem hlubší problémy, než banky v západní Evropě,“ konstatoval Václav Kmínek. Riziko navyšování kapitálu je zde podle něj tedy velmi nízké. „Co se týče středoevropského regionu, tak dopad může být výrazně vyšší na polské banky skrze pokles PLN/CHF a tím i větší ztráty při potenciální konverzi cizoměnových hypoték do PLN. Riziko nutnosti navyšování kapitálu je zde výrazně vyšší,“ uzavřel Václav Kmínek.