Kdo byl nejbohatším člověkem v historii?

Jedním z největších problémů ekonomické historie je převod hodnoty peněz v čase. Jakou hodnotu by například dnes měla jedna miliarda dolarů z roku 1816? Index spotřebitelských cen funguje dobře jako měřítko inflace během relativně krátkých období. A i když se tento index počítá až k začátku devatenáctého století, tehdejší ekonomika se od té dnešní velmi lišila. Koš zboží, který lidé kupovali tehdy a který nakupují dnes, je jiný a lišily se i relativní ceny. Služebnictvo bylo tehdy levné, ale naopak oblečení, které se šilo ručně, bylo poměrně drahé. A tak dále.

Pokud tedy chceme zjistit, jakou hodnotu měl třeba jeden milion dolarů před několika sty lety, je lepší použít jiná měřítka. Můžeme například posoudit, jaký vliv mělo bohatství jednotlivých lidí na celou ekonomiku. Músa Keita první, který žil podle odhadů v letech 1280–1337, vládl říši Mali v západní Africe. Zdanění velbloudích karavan, které procházely přes Saharu, přinášelo obrovské příjmy. Ale skutečné bohatství pramenilo ze dvou komodit: Zlata a soli. Mali ve čtrnáctém století těžilo asi polovinu zlata Starého světa. Těžba probíhala ve třech oblastech a království používalo jako měnu sáčky zlatého prachu, zatímco zlaté nugety se stávaly majetkem vládce.

Sůl byla ve středověku klíčovou komoditou a na severu tehdejší říše Mali se nacházela její významná ložiska. Soli tam byl takový nadbytek, že se používala i na stavbu domů. Pokud byla ale převezena na jih do pobřežních oblastí, kde byla velmi vzácná, stal se z ní poklad. Mansá Músa byl oddaným muslimem a jako takový měl za povinnost alespoň jednou za život vykonat pouť do Mekky. Velbloudí karavana za den ujede jen asi 15 – 30 mil a obrovská karavana, s níž tento vládce cestoval, se pravděpodobně pohybovala ještě pomaleji. Celá cesta tak mohla zabrat i dva roky a to ještě bez větších přestávek. Dávné kroniky často přehánějí, ale podle jejich záznamů v této karavaně cestovalo 500 vojáků, kteří strážili vládce, k nim je nutno připočítat další vojáky chránící celou karavanu, sluhy, kuchaře a tak dále.

Celkově šlo jistě o tisíce lidí, i když asi ne o 60 000 lidí, jak zmiňují některé kroniky. Ty dokonce tvrdí, že s karavanou cestovalo i 12 000 otroků, kteří dohromady s velbloudy nesli 36 tun zlata. V dnešních cenách by to představovalo 1,5 miliardy dolarů a na středověké poměry to bylo nepředstavitelné bohatství.

Na své cestě Mansá Músa rozdával velké dary místním vládcům. Když cestoval Egyptem, nakupoval otrokyně, šatstvo, potraviny a umělecké předměty v takovém množství, že cena zlata v této zemi klesla o 25 % a zemi postihla stejně vysoká inflace. Podle některých zdrojů trvalo egyptské ekonomice 20 let, než se z tohoto šoku plně vzpamatovala. Mansá Músa ale neutrácel jen za víno, ženy a zpěv. Založil univerzitu v Timbuktu, přivedl do své země architekty, budoval knihovny a paláce s mešitami, které tam často stojí dodnes. Jím založenou univerzitu navštěvovalo v dobách její největší slávy 25 000 studentů. Zatímco je tedy složité odhadnout, jak bohatý Mansá Músa z našeho dnešního pohledu přesně byl, analytici z Forbesu jej bez váhání pasovali na nejbohatšího člověka historie s tím, že jeho majetek odhadují na 400 miliard dnešních dolarů.

Autorem je John Steele Gordon.

Zdroj: Barron's