Je tomu rok, co německá kancléřka Merkelová prohlásila, že její země uprchlickou krizi zvládne. Za vysokými čísly uprchlíků přicházejících do Evropy je obrovské utrpení. Týká se to zejména těch, kteří přicházejí z válkou sužované Sýrie. Uprchlická krize má ale také dopad na německou ekonomiku. Podívejme se na ně několik základních faktů.
Kolik uprchlíků do Německa skutečně přišlo? Jejich počet začal prudce růst v polovině roku 2015. Tlak polevil v zimních měsících, a to kvůli chladnému počasí, uzavření balkánské cesty a dohodě s Tureckem. Zatímco v listopadu minulého roku přišlo do Německa asi 200 000 uprchlíků, letošní měsíční průměr dosahuje 16 000 uprchlíků. Od počátku roku 2015 jich celkem přišlo přibližně 1,33 milionu.
Čísla tedy ukazují, že hlavní tlak již polevil. Podle zákona ovšem mají ti, kterým bude oficiálně přiznán status uprchlíka, právo na život se svou rodinou. Podle našich odhadů se tak dá čekat, že do země dorazí ještě asi 665 000 lidí (počítáme s tím, že přibližně polovině uprchlíků bude udělen zmíněný status a v průměru za ní dorazí jeden další člen rodiny).
Jaký je a bude dopad na ekonomiku? Státní výdaje spojené s uprchlickou krizí doléhají na veřejné finance, ale také zvyšují poptávku, která by měla ekonomice pomoci. Počítáme zhruba s tím, že celková poptávka vzrostla přibližně o 6,5 miliardy eur, což představuje zhruba 0,2 % HDP. Dopad na německou ekonomiku ale bude asi o třetinu nižší, protože zhruba třetina této poptávky bude uspokojena prostřednictvím dovozů. Jde tedy o zanedbatelný impuls, který se nedá srovnávat s tím, jak německou ekonomiku stimuluje ECB (její sazby nyní leží z hlediska německé ekonomiky příliš nízko). V některých sektorech se ovšem vyšší vládní výdaje spojené s uprchlíky projeví výrazně.
Mezi květnem roku 2015 a květnem roku letošního vzrostl počet zaměstnaných lidí o 700 000. Z nich bylo ale pouze 24 000 tvořeno imigranty z neevropských zemí. Do určité míry je to dáno časem potřebným na získání pracovního povolení. Přesto už řadu měsíců tvrdíme, že pro tuto skupinu lidí jsou na německém trhu práce pouze omezené příležitosti k získání zaměstnání. V první řadě je tu jazykový problém, ale také nedostatečná kvalifikace (asi 40 % uprchlíků nemá ani základní vzdělání). Bude tedy velmi obtížné najít pro ně vhodné zaměstnání.
Dojde díky vlně uprchlíků k podpoře dlouhodobého růstu? Tento růst závisí na růstu pracovní síly a zvyšování její produktivity. Produktivita by se měla v následujících letech zvyšovat asi o 0,75 % ročně. Uprchlíci mají samozřejmě vliv na vývoj potenciální pracovní síly. Podle IAB by bez nich do roku 2025 klesala pracovní síla přibližně o 0,25 % ročně. Aktuální vývoj povede sice k tomu, že do roku 2017 pracovní síla poroste, pak ale opět převáží staré demografické faktory a obnoví se trend poklesu. Na dlouhodobý potenciální růst tedy uprchlická krize nebude mít vážnější dopad a my jej stále odhadujeme na 0,5 % ročně.
Graf ukazuje vývoj nezaměstnanosti v Německu – žlutě u pracovní síly přicházející z neevropských zemí, černě u celkové pracovní síly:
Zdroj: Commerzbank