Německý parlament včera schválil historickou změnu v rozpočtové politice. Pod taktovkou CDU/CSU, SPD a Zelených byla rozvolněna dluhová brzda, což umožňuje masivní navýšení investic do obrany a infrastruktury. Německo tak po mnoha dekádách hlásí odklon od vysoce konzervativní a v současnosti svazující fiskální politiky směrem k podpoře hospodářského růstu a vlastní bezpečnosti ve zvláště nejistých časech po nástupu Donalda Trumpa.
Součástí fiskálního balíčků jsou tři hlavní opatření. Za prvé, investice v rozsahu 500 mld. euro do infrastruktury v následujících dvanácti letech (1 % HDP ročně), z čehož bude jako ústupek Zeleným směřovat jedna pětina do zelené transformace. Za druhé, výdaje na obranu nad 1 % HDP jsou vyňaty z dluhové brzdy a německá vláda tak může z aktuálních 2,1 % HDP směřovat ke 3,5 % HDP. Za třetí, spolkové země mohou nově vykázat (strukturálně) deficitní hospodaření v rozsahu 0,35 % HDP, podobně jako centrální vláda.
Finální schválení balíčku se odehraje v pátek ve Spolkové radě (Bundesrat), kde rozhodují regionální vlády. Podle nastupujícího premiéra F. Merze ale nepůjde o žádnou překážku.
Jaké dopady německé fiskální bazuky očekáváme? V první fázi zejména zlepšení sentimentu na úrovni podniků i domácností, což může zlehka vylepšit už letošní růst německé ekonomiky. Investice do infrastruktury (a v menší míře také do obrany) ale viditelně vylepší růst HDP až v letech 2026 a 2027, kdy dojde k jejich realizaci. Vzhledem k tomu, že německá ekonomika operuje dlouhodobě pod svým potenciálem, se příliš neobáváme silných inflačních tlaků. Brzdou růstu ale mohou být vyšší úrokové sazby, zejména na dlouhém konci výnosové křivky.
Pro českou ekonomiku je schválení rozpočtového balíčku dobrou zprávou. S výkonem německé ekonomiky je totiž ta naše dlouhodobě silně svázána (zhruba třetina vývozů směřuje do Německa) a její oživení se projeví vyšším růstem také v Česku. Hrubým odhadem zhruba o 0,2-0,3 p.b. HDP v roce 2026. O vzpruhu půjde především pro exportně orientovanou část průmyslu, která již více než dva roky čelí zabrzděné zahraniční poptávce.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna nadále osciluje okolo hranice 25,00 EUR/CZK bez jasné vidiny, jakým směrem se dále vydá. Výrazněji na českou měnu nezapůsobil ani včerejší komentář člena bankovní rady Jakuba Seidlera pro Bloomberg. Dle něj by měly úrokové sazby zůstat na zasedání v příštím týdnu beze změny, vzhledem k nejistému globálnímu vývoji, obchodním konfliktům a přetrvávajícím cenovým tlakům v sektoru služeb. Tržní sázky, které aktuálně zaceňují pokles sazeb o 50 bazických bodů na horizontu dvanácti měsíců, pak Seidler označil jako “relativně férové”.
Eurodolar
Včerejší telefonát mezi americkým a ruským prezidentem ukázal, že cesta k (celkovému) příměří na Ukrajině bude ještě dlouhá, což i trh v podobě sázejících Polymarketu ocenil výraznou redukcí pravděpodobnosti, že něčeho takového bude dosaženo. Jisté zklamání reflektoval eurodolar, který sestoupil z lokálního maxima dosaženého v blízkosti 1,095.
Dnešek by však měl být o večerním zasedání Fedu a to přesto, že úrokové sazby se měnit nebudou. Ve hře však bude nová prognóza a komunikace, která bude muset zohlednit nejen kroky vládní administrativy (dopad cel), ale i přicházející data, jež ukazují na obecně slabší ekonomiku a vyšší inflační očekávání. Pro Fed, resp. pro jeho šéfa J. Powella bude ovšem prezentace nové prognózy komunikačním oříškem, neboť velmi pravděpodobně dojde ke stagflační revizi (růst HDP dolů, inflace nahoru), přičemž konsensuální výhled pro úrokové sazby se zřejmě měnit nebude. Další kladná revize inflace (pro rok 2025) a vysoká inflační očekávání domácností pak zřejmě nedovolí J. Powellovi dát trhu naději, že by mohl brzy sazby snížit, což by mohl být nepřímý jestřábí (a tedy pozitivní) signál pro dolar. Naopak jisté riziko pro dolar představuje možnost, že Powell avizuje zpomalení tempa kvantitativního utahování (druhé formy měnové restrikce).
Akcie
Včerejší obchodní seance na Wall Street byla od začátku ve vyčkávacím módu na telefonát prezidentů USA a Ruska. Nejblíže pondělním závěrečným hodnotám se obchodovaly akcie z průmyslového indexu Dow Jones Industrial Average, který zaostal za předchozím dnem o cirka 0,5 %. Zvýšené geopolitické napětí nesvědčí akciím z technologického indexu Nasdaq Composite, ten se propadl přibližně o 1,5 %. Akcie skupiny Mag7 stejně jako technologický index neprožily vydařený obchodní den a nejméně se dařilo automobilce Tesla, která odepsala zhruba 5 %. Akcie Meta Platforms propadly okolo 4 %, Nvidia nechala v trhu přibližně 3 %, akcie Microsoft, Google a Amazon snížily svoji hodnotu o více jak 1 %. Nejméně ze sedmičky top společností obchodovaných na burze v USA odepsal Apple, a to kolem 1 %.