Globální růst je utlumen a Brexit by jej mohl zbrzdit ještě více. Ceny ropy se nacházejí nízko a pravděpodobně ještě klesnou. Svět má mnoho nadbytečných kapacit a ty tlačí dolů i mzdy. Korporátní zisky nestojí na pevné půdě, deflační tlaky jasně ukazují, jak impotentní jsou dnes centrální banky. Jaká by v takové situaci byla logická reakce finančních trhů? Měla by růst poptávka po amerických vládních dluhopisech, měl by posilovat dolar, klesat ceny komodit, růst averze k rizikovým korporátním dluhopisům a akciím. Tak tomu ale není.
Výnosy desetiletých vládních dluhopisů v USA jsou už po několik měsíců bez trendu, to samé platí o kurzu dolaru k euru. Ceny komodit obecně rostou, peníze tečou do rozvíjejících se trhů. Jak je to možné? Možná, že tento vývoj z fundamentálního hlediska vysvětlit nelze a mě napadá spíše to, že nás čeká významná cenová korekce. Trhy jsou pokřivené chováním centrálních bank a výsledná korekce může být velmi bolestivá. Patrné jsou ale i faktory, které současný stav přece jen mohou částečně vysvětlovat. Americké akcie mají nyní sice vysoké PE, ale srovnání jejich dividendového výnosu s výnosem vládních dluhopisů už vyznívá jinak:
Dividendový výnos amerických akcií se nyní pohybuje nad výnosem vládních dluhopisů. Pokud by dividendový výnos klesl na úroveň výnosů obligací, valuace akcií by se zvedla o celých 60 %.
Investory může těšit i to, že americké prezidentské volby směřují k vítězství Clintonové. Ta má mnoho chyb, je to ale „ďábel, kterého už známe“, a tudíž je považována za lepší volbu než Trump, kterého ještě neznáme. K tomu se přidává naděje na fiskální stimulaci, která by oživila ekonomický růst. Už i někteří centrální bankéři totiž přiznávají, že monetární politika nepřinesla očekávané výsledky a tlak na politiky a fiskální stimulaci tudíž poroste v USA i eurozóně. Po zvolení nového amerického prezidenta se mohou pro obě hlavní politické strany stát přijatelným kompromisem investice do infrastruktury. Takové investice vytvoří nová pracovní místa, ale zvýší také produktivitu.
Vývoj v Evropě ukazuje, co se může stát, když se věci obrátí špatným směrem. Americké akcie si v tomto roce připisují asi 6,2 %, index Stoxx 600 ale letos smazal v podstatě všechny zisky z roku 2015. V takovém prostředí by měli investoři držet velkou zásobu hotovosti až do chvíle, kdy se obrázek vyjasní a bude jasnější, kam se vývoj bude dál ubírat.
Autorem je investor A. Gary Shilling.
Zdroj: Bloomberg