Rakouským prezidentem se po opakovaných volbách stal nezávislý kandidát Alexander Van der Bellen, člen a bývalý předseda rakouských Zelených. S 53,3 procenta hlasů tak porazil pravicového kandidáta Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norberta Hofera, který po volbách Van der Bellenovi pogratuloval a vyzval Rakušany, aby „držely pohromadě“. Van der Bellen je chápán jako proevropský politik, který se nebrání přijímání uprchlíků z válečných zón.
I když post rakouského prezidenta je spíše ceremoniální funkcí bez větších pravomocí, voliči klání věnovali velkou pozornost a dorazilo jich hlasovat až 74 procent. To je zhruba o jedno procento víc, než v květnu, kdy se volby konaly poprvé a těsně v nich také vyhrál Van der Bellen. Jejich výsledek však byl soudem zrušen kvůli nesrovnalostem.
Souboj byl velice těsný a některé průzkumy naznačovaly vítězství pravice, která svou kampaň stavěla zejména na protimigrantské a nacionalistické sentimentu, kvůli čemuž byl Hofer často obviňován z populismu. Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách a rozhodnutí Britů opustit Evropskou unii podle mnohých mohlo nacionalistické tendence v Evropě posílit, ale zdá se, že alespoň v Rakousku se prozatím stal opak pravdou.
FPÖ však i tak zaznamenala velký úspěch a za dva roky má šanci stát se nejsilnější stranou v rakouském parlamentu. Van der Bellen by pak měl mít, i přes ceremoniální charakter své funkce, možnost ovlivnit, kdo se dostane k moci.
Výsledek voleb byl zastíněn ústavním referendem v Itálii, které vedlo k pádu vlády Mattea Renziho, což může mít dopad na průběh tamních reforem i na záchranu problémových italských bank. I proto trhy nevěnovaly volbám v Rakousku větší pozornost.