Spolkový ústavní soud dnes vyřkne verdikt ve sporu o to, zda německá vláda postupovala při rozhodnutí o odklonu od jaderné energetiky v souladu s ústavou. Pokud se ukáže, že zákony porušila, bude nejspíš čelit žalobám energetických firem v miliardové výši.
O odklonu od jaderné energetiky do roku 2022, s nímž tehdy provozovatelé jaderných elektráren souhlasili, rozhodla původně už v roce 2000 vláda sociálních demokratů a Zelených vedená kancléřem Gerhardem Schröderem. V roce 2010 však tehdejší kabinet konzervativní unie CDU/CSU a liberálních demokratů vedený Angelou Merkelovou prodloužil životnost jaderných elektráren až do roku 2036. Po neštěstí v japonské Fukušimě ale vláda jen o rok později otočila a vrátila se k roku 2022, s čímž tehdy už trojice provozovatelů nesouhlasila, především kvůli rychlosti změny.
Firmy , a Vattenfall, podle nichž německá vláda porušila jejich ústavou garantovaná práva, se proto obrátily na ústavní soud. Pokud rozhodne v jejich prospěch, chystají se u civilních soudů žádat náhradu ve výši kolem 19 miliard eur (514 miliard korun) za majetek, který jim byl podle jejich názoru de facto vyvlastněn.
Vláda takovou interpretaci odmítá a tvrdí, že může kdykoli rozhodnout o budoucnosti potenciálně vysoce rizikové technologie jako je ta jaderná.
Zdroj: ČTK