Světová poptávka po uhlí poroste v příštích pěti letech pomaleji. Podíl uhlí v globálním energetickém mixu klesne do roku 2021 na 36 procent. Před dvěma lety byl o 5 procentních bodů větší, tvrdí v nejnovější zprávě Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Za útlumem bude stát hlavně nižší spotřeba v Číně a v USA. Rychlý růst naopak agentura čeká u obnovitelných zdrojů energií. Poroste také zaměření na účinné využití energie.
Pokud jde o uhlí, jeví se situace jako poněkud paradoxní. Svět je na něm totiž pořád silně závislý. Vzhledem k tomu, že uhlí je i nadále relativně dostupné, zůstává celosvětově jedničkou coby palivo při výrobě elektřiny, oceli nebo cementu. Uhlí však stojí také za 45 procenty všech emisí oxidu uhličitého spojovaných s energiemi. Významný je i jeho podíl na dalším znečištění, podotýká IEA.
Právě kvůli důsledkům na uhlíkové emise a čistotu ovzduší se „uhlí v posledních letech dostalo pod palbu,“ tvrdí šéf sekce IEA pro energetické trhy a bezpečnost Keisuke Sadamori. „Je ale příliš brzy na to říct, že toto je konec uhlí,“ uvádí také.
Globální poptávka po uhlí klesla loni poprvé v tomto století. IEA nyní předpokládá, že letos zůstane pod úrovněmi z roku 2013 a na hodnoty z roku 2014 se v příštích pěti letech nevrátí. Celosvětově se tak má poptávka zvýšit na 5,636 miliardy tun v roce 2021, a meziročně tak růst o 0,6 procenta. V uplynulém desetiletí přitom rostla průměrným tempem 2,5 procenta ročně.
Rodící se geografické schizma
Vyšší poptávka se očekává v rozvíjejících se asijských ekonomikách, nejvíce v Indii, kde by měla ročně růst v průměru o pět procent. Naopak v Evropě a USA se bude spotřeba uhlí snižovat. „Poptávka po uhlí se stěhuje do Asie, kde rozvíjející se ekonomiky s rostoucím počtem obyvatelstva hledají dostupný a bezpečný zdroj, který by poháněl jejich ekonomiku," říká také Sadamori.
Vývoj bude přitom velkou měrou záviset na trajektorii čínské poptávky. Druhá největší ekonomika světa představuje celou polovinu světové poptávky po uhlí, téměř polovinu světové produkce uhlí a na světové ceny uhlí má tudíž větší vliv než ostatní státy.
Výroba elektrické energie v tepelných elektrárnách v Číně loni klesla. Na vině byla váznoucí poptávka po elektřině, ale také diverzifikace a s ní spojený rozvoj nových kapacit v jaderné a zelených energiích. V roce 2021 by čínská spotřeba uhlí měla mírně klesnout na 2,816 miliardy tun ze 2,896 miliardy tun v roce 2014.
V USA se spotřeba uhlí loni snížila o masivních 15 procent, což byl největší celoroční úbytek v historii. Napomohly tomu levnější konkurenční zdroje energií, především vítr, a regulatorika zaměřená na omezení znečištění. Další výrazný pokles čeká IEA i letos.
Ceny nečekaně stouply
Určitou úlevu mohlo odvětví letos poskytnout nečekané zotavení cen komodity, které zachycuje následující graf. V tomto zotavení bylo opět možné vidět vliv, jaký mají na podobu světového trhu s uhlím makroekonomické události v Číně a rozhodnutí tamních politiků. Ceny uhlí, které mají za sebou čtyři roky poklesu za sebou, se letos vydaly vzhůru díky čínskému rozhodnutí omezit kapacity a nadbytečné dodávky.
Zdroje: IEA, BBG, ČTK