Donald Trump během své volební kampaně tvrdil, že ze Spojených států udělá významného vývozce fosilních paliv a že zruší omezení, kterým čelí těžba a využití uhlí. K tomu kritizoval dohody dosažené v oblasti prevence klimatických změn. Mohly by se ale Spojené státy skutečně ve velkém měřítku vrátit k uhlí?
Podle našeho názoru je odpověď záporná. V minulých letech došlo ve výrobě elektrické energie k masivnímu nahrazování uhlí zemním plynem a důvodem byla cenová výhoda zemního plynu. Další využívání uhlí v této oblasti už prostě není ekonomické a ziskové, protože zemního plynu je nadbytek.
Došlo také k významnému rozvoji obnovitelných zdrojů energie a toto odvětví je i z hlediska zaměstnanosti a ekonomického růstu v USA mnohem významnější než těžba uhlí. Proti uhlí pak stojí také rostoucí efektivita v oblasti efektivity využívání energií.
První z grafů ukazuje, jak ve Spojených státech od roku 2008 prudce klesá spotřeba i těžba uhlí. Jeho exporty dosáhly vrcholu až v roce 2012, ovšem i ony začaly poté prudce klesat. Z druhého grafu je patrný propad cen uhlí, ke kterému dochází od roku 2011, avšak v roce 2016 se ceny vydaly prudce nahoru:
Uhlí je pod tlakem ze strany zemního plynu, rozvoje obnovitelných energií a rostoucí efektivity hospodaření s energiemi. Jde o faktory, které jsou do značné míry nevratné a proto se domníváme, že k významnému obratu nedojde, ať už je politika nového amerického prezidenta jakákoliv.
Zdroj: Natixis