Je to již devět let, co se začal používat bitcoin. Doposud ani zdaleka nenaplnil očekávání, která jeho vznik doprovázela. Na rozdíl od tradičních měn není široce používán jako prostředek směny. Měl se také díky své nezávislosti stát nástrojem uchování hodnoty, ovšem ani toto očekávání se zdaleka nenaplnilo. Dostupná fakta namísto toho naznačují, že je převážně využíván k obcházení různých omezení toku kapitálu. Jako uchovatel hodnoty se možná používá pouze tam, kde ve finančním systému panuje represe.
Největším úspěchem, kterého bylo v souvislosti s bitcoinem dosaženo, není měna samotná, ale takzvaný blockchain, tedy databáze transakcí, které byly bitcoinem vypořádány. Právě tato databáze je nyní intenzivně studována v naději, že se díky ní podaří snížit náklady finančních služeb a mnoha dalších aktivit. V současné době nalezneme více než 500 aktivních digitálních měn. Jejich celková tržní hodnota dosahuje 16,8 miliard dolarů (viz následující graf). Bitcoin figuruje na prvním místě a jeho podíl na celkové hodnotě trhu dosahuje asi 85 %.
Velké množství nových digitálních měn by nemělo být překvapivé. V případě, že se měna stane široce používanou, se totiž její značně vyplácí. To, že bitcoin získá natolik dominantní pozici, nebylo od počátku zřejmé a i nyní je zmiňována řada měn, které mají mít lepší vlastnosti než bitcoin. Prozatím se však zdá, že bitcoin těží z toho, že „vítěz bere vše“, protože čím více lidí jej používá, tím atraktivnější se stává. Na druhou stranu je ovšem fakt, že digitální měny nejsou celkově nijak významně rozšířené. V lednu letošního roku dosáhl celkový obrat na trzích s těmito měnami asi 7 miliard dolarů (z toho patřilo 77 % bitcoinu). Pro srovnání: Měsíční bezhotovostní transakce v USA dosáhla v roce 2015 průměrně 14,8 bilionu dolarů.
Kdo tedy bitcoin vlastně používá? Podle bitcoinity.org proběhlo v roce 2016 celých 97 % všech transakcí v Číně. V roce 2012 přitom v této zemi proběhlo jen asi 1 % transakcí s touto měnou. Zřejmé je i to, že rostoucí objem čínských obchodů korespondoval s propadem čínského trhu, ke kterému došlo v roce 2015, a také s rostoucím odlivem kapitálu z této země. Anonymita bitcoinu je přitom přirozeným lákadlem pro všechny, kteří se chtějí vyhnout omezením toku kapitálu, která jsou uplatňována v některých zemích včetně Číny. Na vývoj v Číně citlivě reaguje i dolarová cena bitcoinu. Je to zřejmé rovněž z následujícího obrázku, který porovnává cenu bitcoinu v dolarech a kurz čínské měny k dolaru:
I vývoj v Argentině a Venezuele ukazuje, že bitcoin se používá zejména jako nástroj pro vyhnutí se omezením toku kapitálu. To nás utvrzuje v přesvědčení, že digitální měny se pravděpodobně nestanou náhražkou měn oficiálních. Centrální banky a vlády by ale měly zkoumat možnost vydávání vlastních digitálních měn. Tuto možnost už analyzuje Bank of Canada a Bank of England. Každopádně pak platí, že v zemi, která udržuje cenovou stabilitu, není mnoho důvodů, proč by se společnost měla vzdát měny, kterou podporuje zodpovědná vláda.
Autory jsou Stephen G. Cecchetti z Brandeis International Business School a Kermit L. Schoenholtz ze Stern School of Business.
(Zdroj: Money and Banking)