Aktualizováno V podstatě nepřekvapivě skončil v únoru běžný i finanční účet platební bilance. Na běžném účtu dosáhl přebytek 28 mld. korun, za což vděčíme především pozitivnímu vývoji zahraničního obchodu se zbožím a službami, a také slabšímu odlivu výnosů z investic. Dvouciferný přebytek je důsledkem faktu, že ještě nezačala dividendová sezóna, a tak nemá smysl z něj dělat nějaké silné závěry. V každém případě se ovšem dá předpokládat, že vnější bilance i letos zůstane přebytková. Kladný výsledek odhadujeme na 1,2 %, což neznamená nic jiného, než že česká ekonomika během roku vygeneruje čistý příliv zhruba 2,5 mld. eur.
Zajímavé jsou tentokrát i pohyby na finančním účtu, kde je zřetelně vidět příliv spekulativních investic do koruny. Jednak v podobě přílivu zahraničních depozit do bankovního sektoru, jednak v nákupech státních dluhopisů ze strany nerezidentů, což se následně v rámci bilance odrazilo masivním růstem devizových rezerv ČNB. Předpokládáme, že obdobné trendy uvidíme i v březnové platební bilanci, kdy příliv spekulativního kapitálu ještě více zesílil. Teprve časem po opuštění kurzového závazku začne postupně docházet k odbourávání nahromaděných pozic a příliv tohoto „horkého“ kapitálu vystřídá jeho průběžný odliv.
Únorová platební balance ukazuje, že před vypnutím intervencí ČNB intervenovala (kumulovala devizové rezervy) prakticky výhradně kvůli vyšším sázkám na zisky koruny – přílivu portfoliových a ostatních investic (viz graf). Jejich kumulativní příliv od startu intervencí činil odhadem na konci března 45 miliard euro, říká hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Přesně to budeme vědět za měsíc po zveřejnění březnové platební bilance.
Stejně jako je platební bilance poznamenaná spekulacemi na korunu, tak i nové údaje o zahraniční zadluženosti budou obdobně poznamenané. Bude to vypadat tak, jako by se ČR začala v zahraničí zadlužovat šíleným tempem, nicméně půjde jen o statistiku přílivu depozit ze zahraničí, čítající především spekulace a nákupy státních bondů ze strany nerezidentů. Bude to vše vypadat impozantně, nicméně o skutečném příklonu ČR, respektive státu, bank a firem tato čísla příliš vypovídat nebudou, říká ekonom ČSOB Petr Dufek.
A nakonec za pozornost stojí i přímé zahraniční investice, jejichž většinu tvoří stále reinvestované zisky, nikoliv masívní příchod nových investorů. Je otázkou, zda tuzemské firmy pod zahraniční kontrolou nezačnou po zpevnění koruny uvažovat o repatriaci vyššího objemu zadržených zisků, nicméně zatím s výrazným zesílením odlivu těchto výnosů nepočítáme.