ČEZ do roku 2035 odstaví přes polovinu uhelných zdrojů v Česku

Energetická skupina ČEZ chce do roku 2035 odstavit více než polovinu kapacity uhelných zdrojů v Česku. Na dnešním setkání s novináři a analytiky to uvedl ředitel strategie ČEZ Dávid Hajmán. Nyní je kapacita uhelných elektráren ČEZ v ČR 4641 megawattů (MW), během dvou desetiletí bude podle Hajmána odstaveno kolem 3000 MW. V provozu zůstanou pouze nové a modernizované elektrárny v Ledvicích, Prunéřové a Tušimicích a teplárna Mělník, která má dlouhodobě dodávat teplo pro Prahu.

Do skupiny elektráren, se kterými ČEZ dlouhodobě nepočítá, patří černouhelná elektrárna Dětmarovice. Primárně využívá uhlí od společnosti OKD, která je v insolvenci. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš letos v únoru ČTK řekl, že elektrárna nebude fungovat déle než deset let. Kromě ní provozuje ČEZ hnědouhelné elektrárny Poříčí nebo Hodonín. Například v Hodoníně je ale nyní jeden blok využíván ke spalování biomasy. Ředitel divize obchod ČEZ Pavel Cyrani ČTK řekl, že například teplárny ČEZ využívající hnědé uhlí firma neuzavře, pouze v nich přejde na jiný druh paliva.

Podle Beneše už v Česku není ekonomicky výhodné postavit novou uhelnou elektrárnu. Důvodem jsou nízké velkoobchodní ceny elektřiny a environmentální tlak ze strany Evropské unie. Hajmán dnes řekl, že hlavním důvodem plánovaného odstavení elektráren je zpřísňující se ekologická a emisní legislativa.

ČEZ nyní vede jednání se společností Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal finančníka Pavla Tykače o prodeji hnědouhelné elektrárny Počerady. Podle Hospodářských novin Tykačova firma nabízí za elektrárnu deset miliard korun. "Vršanská uhelná má zájem, aby elektrárna Počerady fungovala dlouhodobě," řekla v únoru ČTK mluvčí Czech Coalu Gabriela Sáričková Benešová.

S tím, že by ČEZ prodal Počerady Vršanské uhelné, nesouhlasí některé známé osobnosti. Vládě nedávno zaslaly výzvu, aby se proti případnému prodeji postavila. Prodlužování doby spalování uhlí podle signatářů popírá Pařížskou klimatickou dohodu o ochraně klimatu. Výzvu podepsali mimo jiné někdejší předseda Senátu a federální premiér Petr Pithart, zpěvačka Marta Kubišová a herec Arnošt Goldflam.